Pomazání

Pomazání

Pavel Neústupný

 

1.       Základy učení o pomazání:

 

Počátek Ježíšovy činnosti: Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili. Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: ‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘ (L 4,14-19)

 

Bůh pomazal Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním. (Sk 10,38)

 

Ježíš byl poslán – a ke službě pomazán. Duch Boží byl na něm (nebo nad ním). Ježíš působil v moci Ducha svatého. Činil znamení a nadpřirozené věci teprve potom, když na něj přišel Duch svatý, tedy po křtu v Jordánu a po pokoušení v poušti.

 

Jedno z hebrejských slov pro pomazání je mašah = být ponořen do oleje a posvěcen

také mašiach = být posvěcen králem, knězem atd.

Ješua ha Mašiach = „Ježíš, ten pomazaný“

Jedno z řeckých slov pro pomazání = Chrio = (na)mazat, vtírat olej, posvětit, vybrat

Ježíš Kristus = „Ježíš, ten pomazaný“

 

My jsme také posláni:

 

Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky… (Mt 10,16) Já jsem vás poslal, abyste žali… (J 4,38) Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ (J 20, 21)

 

Přijali jsme Ducha svatého a s ním moc:

 

…ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky… (Sk 1,8) (nebo: dostanete sílu či moc, až Duch svatý na vás přijde) Síla = schopnost, zplnomocnění, moc; z kořene „dyna“ = schopnost, uschopnění

 

I my tedy musíme být pomazaní:

 

A to jsme, vždyť jsme křesťané = od Kristus = pomazaný! Vy však máte pomazání od toho Svatého… (1J 2,20) Zřejmě nejsme ale natolik pomazaní, my „pomazaní“, aby to poznali nekřesťané (ti „nepomazaní“)! Máme touhu po větším pomazání?? ANO !!

 

2.       Co je pomazání?

 

  • Svatá přítomnost Boží v nás a na nás, která nás uzpůsobuje k neobvyklému a nadpřirozenému
  • Moc Boží, která se manifestuje v našem středu
  • Udělení schopnosti do našeho života činit Boží dílo
  • Nadpřirozené vybavení či výzbroj, které potřebujeme ke službě Bohu
  • Boží „nad“ k našemu „přirozenému“ = nadpřirozené (A. Herrmann)

 3.       Cíle pomazání

 

  • Služba, nadpřirozené skutky, život ve vítězství, vypůsobení ovoce ducha
  • Hlavním cílem jakéhokoliv pomazání, které nám přidělil Duch svatý, je oslava Boha Otce a Syna!
  • V pomazání sloužíme výhradně Bohu a jeho Království

Pomazání může být všeobecné pro úkoly všech věřících (evangelizace, misie, uzdravování nemocných, „být mu svědky“), nebo speciální podle specifického Božího povolání (např. vůdcovství, dary služebností – apoštolové, proroci, evangelisté, pastýři, učitelé – dále uctívání, zvláštní umělecké schopnosti atd.).

 

Peter Tan rozlišuje tři druhy pomazání:

  • pomazání věřícího (vloženo do mne, do mého ducha) = nejdůležitější
  • pomazání pro službu (na mně) a vybavení dary služebností
  • skupinové pomazaní (na shromáždění věřících, např. Sk 4,23-31)

4.       Pomazání vnímané pocity

 

  • Pomazání je vnímatelné našimi smysly: A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení. Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se dotkl mých šatů?“ Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila. (Mk 5:29-32)
  • Pomazání je přenosné: A Bůh skrze Pavlovy ruce konal neobvyklé mocné činy, takže i na nemocné odnášeli šátky a zástěry, které se dotkly jeho těla a nemoci se od nich vzdalovaly a zlí duchové vycházeli. (Sk 19:11-12)

5.       Manifestace pomazání

 

Mohou být nejrůznějšího druhu a nejrůznější intenzity a jsou naprosto individuální: elektrický proud, teplo, horko, svědění, chvění, plášť nebo ruka na rameni, proud Boží přítomnosti při vdechování, neschopnost udržet se na nohou a pod. Ale pozor: podle Bible nežijeme pocity, nýbrž vírou: …jak je napsáno: ,Spravedlivý bude živ z víry.` (Ř 1,17b)

Nesmíme však být žárliví na druhé, nesmíme se cítit ošizeni, když nic nebo skoro nic necítíme! Neměli bychom na druhé straně netrpělivě předbíhat Boha a jednat tělesně!

 

Měli bychom vyvinout schopnost poznat, zda je na nás pomazání. Když Elíša poznal, že na něm není prorocké pomazání, nechal hrát hudebníka: Elíša nato izraelskému králi řekl: „Jakože živ je Hospodin zástupů, v jehož službách stojím, kdybych neměl ohled na Jóšafata, krále judského, tebe bych si ani nevšiml, ani bych se na tebe nepodíval. Ale nyní mi přiveďte hudebníka.Když hudebník hrál, byla nad Elíšou Hospodinova ruka. (2Kr 3,14-15)

 

6.       Jak přijdeme pod pomazání?

 

Řekli jsme už, že pomazání je svatá přítomnost Boží v nás a na nás, že je to manifestace Boží moci.

Čím větší je Boží přítomnost, tím větší je pomazání! Zodpovědnost za míru jeho přítomnosti leží na nás! Na začátku je hlad a touha po větším pomazání, po jeho přítomnosti, po VÍC! Potřebujeme vytrvalost a neústupnost, jako je měl Elíša, když šel neustále za Eliášem, než dostal svou dvojitou porci pomazání!

 

Pomazání je vlastně osoba, Duch svatý, a my ho potřebujeme! Duch svatý je přitahován naší nouzí, zoufalostí, zlomeností, prázdnotou a touhou po změně. Je přitahován na místa nedostatku, suchosti, žízně, hladu a bolesti. Jsme-li v tomto stavu, neděláme si iluzi, že všechno zvládneme sami!

 

Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. (Gn 1:2) Duch svatý se vznáší, spočívá nad naší potřebností a prázdnotou. Způsobí pak, že Bůh promluví do našeho života a naší služby a přinese světlo! Chceme-li, aby se Boží přítomnost manifestovala v našem životě, potřebujeme nějaký nedostatek, slabost, vědomí lidské nedostatečnosti. Nově pak hledáme Boha, voláme o pomoc, intenzívně se modlíme.

 

Pavel píše v 2K 12:9-10: ale on mi řekl: ,Stačí ti má milost, neboť má moc se dokonává ve slabosti.` Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. Proto mám zálibu v slabostech, v zlém zacházení, v tísních, v pronásledováních a úzkostech pro Krista. Neboť když jsem slabý, tehdy jsem mocný.

 

Elíša požádal vdovu, aby přinesla co nejvíce prázdných nádob na olej, což je symbol Ducha svatého. Olej se rozmnožil v prázdných, ne v plných nádobách! Kdo chce zažít zázraky a znamení (pro sebe a pro druhé), musí být úplně závislý na Bohu a musí ho potřebovat!

 

Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu (sympheron = výhoda, zisk, prospěch). (1K 12,7)

 

A. Herrmann mluví o vytrvalé pozitivní nespokojenosti, či jinde o kreativní svaté nespokojenosti. Bill Johnson píše v knize „Když nebe pronikne na zem“: „Pravá zlomenost vede do závislosti na Bohu a tím také k radikální poslušnosti, která uvolňuje moc evangelia pro svět kolem nás.“ Pán nás vybízí: Hledej mě! Kdo hledá, najde!

 

Hlad a žízeň po Bohu

 

Rodney Howard-Browne píše v knize „Pomazání – dotek od Boha“: Věděl jsem, že existuje daleko, daleko víc. Během let jsem byl stále hladovější po Bohu. V červenci 1979 jsem v naprosté zoufalosti volal po Bohu. Chtěl jsem za každou cenu, aby se mi zjevil a získal ve mně podobu. Byl jsem hladový. Bůh mi řekl, že musím být hladový a žíznivý. Nejdřív jsem mu řekl: „Proč mi to tedy nedáš? Sloužil jsem ti do teďka celý život. Byl jsem vždycky hodný hoch. Nedělal jsem ani to, ani ono zlé, co dělali ti druzí. Bože, já si to zasloužím!“ Bůh mi odpověděl: „Lidé na mě nedělají dojem. Přijď ke mně tak jako všichni, co ke mně přicházejí. Přijď ve víře, buď hladový a měj po tom touhu. Potom ti to dám.“

 

Musíme dychtit po přítomnosti Boží jako člověk, který je tři dny na poušti a dychtí po vodě. Vše, co chce, je voda. Kdyby mu v této situaci nějaký člověk nabídl milion korun, nepřijal by to a chraptivě by volal: „Ne, dej mi vodu, vodu, chci vodu!“ Dychtí po vodě – víc než po samém životě, protože voda je to jediné, co mu může život zachránit. Když takto zoufale dychtíš po Duchu svatém, že nechceš mít nic jného – potom přijde. Něco vychází z tohoto tak hladového a žíznivého srdce, co Boha podnítí k tomu, aby nechal projít svou moc kolem milionu druhých a přišel právě k tvému domu. (Salbung – Berührt von Gott, str. 81)

 

7.       Cena pomazání

 

Pomazání je drahocenné a svaté. Bůh očekává od svých nádob posvěcení. Rozšíření a prohloubení přichází skrze zabývání se Slovem Božím, modlitbu, půst a uctívání. Potřebujeme trávit čas v jeho svaté přítomnosti!

               

Charakterový základ pro silné pomazání: pokora a poslušnost. Dlouhodobé formování charakteru: naše JÁ, naše vlastní vůle ustupují. Nejsem chytrý, silný, nic nehraji, a nepředstírám, jsem silný V NĚM. To je cena pomazání. Tedy: ne výkon, nýbrž naopak vzdání se výkonu!

 

Pro pomazání pro službu je obvzlášť důležité být věrný a stát k dispozici! Cena pomazání: Kathryn Kuhlmannová řekla, že jí to stálo celý život.

 

8.       Společenství s Duchem svatým

 

Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha se všemi vámi. (2K 13,13) Bůh, jemuž sloužím ve svém duchu v evangeliu jeho Syna… (Ř 1:9) Kdo se však připojuje k Pánu, je s ním jeden duch. (1K 6:17)

 

Pavel nasměrovává svého ducha a touží po Duchu svatém a společenství s ním. Jde zde tedy o společenství našeho ducha s Duchem svatým. Je to duchovní stav zaměření našeho těla, duše a ducha na Boží svatou přítomnost. Z toho vzniká nadpřirozená síla – pomazání.

 

Dimenze Ducha, do které vstupujeme a kterou můžeme zase opustit, je úzce spojená s námi samými. Účinek u Pavla: …má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí, aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží. (1K 2,4-5)

 

Vypracováno s použitím knih: Andreas Herrmann: Die Salbung, nach der du dich sehnst (Pomazání, po kterém toužíš); Peter Tan: Pomazání; Rodney-Howard-Browne: Salbung – Berührt von Gott (angl.orig. titul The touch of God) © Pavel Neústupný 2011

 

Doporučené knihy o pomazání Ducha svatého v českém a slovenském jazyce:

 

  1. Tan Peter: Pomazání Ducha svatého (Voda života 1993)
  2. Hagin Kenneth E.: Porozumět pomazání (Petřina 2011)
  3. Hagin Kenneth E.: Uzdravující pomazání (Petřina 2010)
  4. Hinn Benny: Pomazanie (KS Humenné 2004)
  5. Hinn Benny: Dobré ráno, Duchu svatý (Šípek 1996)
  6. Freidzon Claudio: Duchu svatý, hladovím po tobě (Křesťanský život 1997)
  7. Cho Yonggi: Duch svatý – můj starší partner (Šípek 1996)
Příspěvek byl publikován v rubrice Uzdravování a vysvobozování, Vítězný život křesťana, Vyučování se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.