Jak ven z dluhů

Jak ven z dluhů

Smí si křesťan půjčovat a má půjčovat?

Dan Drápal

 

Základem tohoto kázání je slovo z Říma­nům 13,8: Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. Toto je cílový stav každého křesťana: abychom niko­mu nebyli nic dlužni. Druhým důležitým slovem je 5M 28,12: Hospodin ti otevře svou štědrou pokladnici, nebesa, aby v pravý čas dal tvé zemi déšť a požehnal každé práci tvých rukou. Budeš půjčovat mnohým pronárodům, ale sám si nebudeš muset půjčovat.

 

Ideální stav tedy je, když jsi bez dluhů a můžeš půjčovat. To je Boží požehnání. Pros­perita skutečně je Boží požehnání, ale není to první požehnání (v tom je někdy úskalí kázání o prosperitě), mnozí lidé se nachytají na to, že když uvěří, zbohatnou. Úskalí je totiž v tom, že kořenem všeho zlého je láska k penězům; a někteří, kdo se po nich pachtili, zbloudili od víry a způsobili si mnoho bolestí. (1Tm 6,10)

 

To však nemění nic na tom, že máme prosperovat. Pod pojmem prosperita se však nerozumí mít mnoho majetku, ale mít na každé dobré dílo. Jsme správci majetku, nic jsme si nepřinesli, nic si neodneseme. Ale podle podobenství o hřivnách máme rozmno­žovat to, co je nám dáno.

 

Jsou mezi námi sourozenci, kteří uvěřili a jsou po uši v dluzích. Zde je několik kroků, jak z této situace ven. Je třeba zjistit příčinu, proč jsou lidé v dluzích:

  • Neschopnost hospodařit
  • Prokletí
  • Neznalost Božích zásad pro hospodaření
  • Nerealistické hodnocení vlastních schop­ností

Lidé však zpravidla připisují své problémy tomu, že neměli štěstí, že je špatná ekonomická situace, špatné zákony, jiní jim ublížili apod. Neobrácený člověk většinou vidí problémy v okolnostech nebo v druhých lidech. Pokud si však nepřiznáme, že je příčina v nás, tak není řešení tohoto problému.

 

Zde je několik základních poučení k řešení problému, tedy jak se dostat z dluhů:

  • Zjistit, jaké jsou mé příjmy (plat, důchod, aj.)
  • Jaká jsou má stálá vydání (nájem, inkaso, telefon, tramvajenka, alimenty, splátky půjček apod., DESÁTKY)
  • Kolik mi zbývá po sečtení výše uvedených položek na ostatní
  • Kolik z toho chci oddělit na potraviny
  • Kolik mi potom zbývá

Po ujasnění těchto otázek nastanou pouze dvě eventuality:

 

1.       Zjistíme, že nemůžeme vyjít.

Zde je třeba si ujasnit:

  • Které výdaje mohu zrušit (kurs němčiny..)
  • Kde mohu náklady snížit (elektřina, plyn, telefon, přestěhování se do levnějšího bytu)
  • Zda mohu dosáhnout vyššího příjmu

Toto jsou legitimní otázky a přesto je třeba nemít „mentalitu chudoby“.

 

2.       Zjistím, že bych měl vyjít, a přesto nevycházím.

  • Je třeba inventarizovat všechna vydání v tzv. „zemi nikoho“, což je rozdíl mezi tím, co máme a co nutně musíme vydat.
  • Pokud stále nevycházím, je třeba se modlit, prosit o požehnání a hledat, zda jsem někde na sebe neuvedl prokletí.

Na tomto místě je dobré připomenout, že ve společenství bychom měli pomoci těm, kteří jsou v tomto problému.

 

Čím na sebe člověk uvádí prokletí?

V 5. Mojžíšově 27 a 28 kapitole jsou uvedena prokletí i požehnání. Základní příči­na prokletí je ve slově: Jestliže nebudeš poslouchat hlasu Hospodina, Boha svého.

  • Nectí Boha ze svého majetku
  • Neplatí daně

V epištole Římanům 13,7 je zapsáno: Dejte každému, co jste povinni, komu daň, tomu daň, komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest. Dokonce je řečeno, proč máme platit daně: Proto také platíte daně, neboť vládcové jsou Božími služebníky a právě tomu se vytrvale věnují. (v. 6)

  • Někoho podvedl
  • Prokletí po předcích

Chceme-li se z problémů dostat, musíme prodat vše nezbytné a na minimum omezit osobní spotřebu. Chce to zkrátka radikální řešení.

 

I v církvi je neznalost některých Božích zásad pro hospodaření: Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha nebo se zavázal rukoudáním za cizáka a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil, udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha. Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům. Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových. (Př 6,1-5)

 

Toto je slovo proti všemu ručení; nejen u cizích, ale i u svého druha.

 

Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec. (Př 6,6-11)

 

Nyní se obrátíme k tématu, zda si křesťan může půjčovat. Již si nemyslím, že si křesťan nesmí půjčovat. Podívejme se na to v širším kontextu a ve světle slova: „…budeš půjčovat mnohým pronárodům…“. Pokud má­me půjčovat, pak to jistě není navádění ke hříchu nebo jeho podpora.

 

Půjčit si můžeme, ale pod trojí podmínkou:

  • Mohu si půjčit na věci nezbytné k vydělá­vání (nářadí, stroje), ale ne na zbytné věci jako magnetofon apod.
  • Nemohu si půjčit více, než kolik bych mohl splatit, kdybych prodal vše, co mám.
  • Nemohu si půjčit více, než kolik jsem schopen splatit během 7 let. Znalci Písma vědí, že v Izraeli platil zákon, podle kterého se 7. rokem promíjejí všechny dluhy a celé hospodářství se nějak točí kolem 7 (podle jednoho ekonomického příspěvku se uvádí, že ekonomiky stavěné na půjčkách splatných v rozmezí 20 až 30 let mají problémy).

Chce-li tedy člověk prosperovat, měl by se držet těchto zásad.

(Myslím, že může být vzat úvěr na bydlení s delší splatností podle logiky: mám dávat stejné peníze do cizího /podnájmu či pronájmu/ nebo již do svého ve splátkách úvěru. – pozn. tk)

 

Komu a jak půjčovat?

  • Nepůjčujeme na hřích
  • Půjčujeme na základě jasné smlouvy
  • Půjčujeme po zvážení, zda nám ten člověk může vrátit (pokud vidíme, že nemůže, je lépe věc darovat, můžeme-li)

Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává, on mu odplatí jeho dob­ročinnost. (Př 19,17) Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej. (Mt 5,42) Nepřehlédněme lidi, kteří opravdu pomoc potřebují, ale sami si o ni neřeknou.

 

Do dluhů se člověk také může dostat tím, že nerealisticky zhodnotil své schopnosti, např. při vstupu do podnikání. Máme spole­čenství a proto se poraďme s lidmi, kteří touto cestou šli před námi.

 

Na závěr, co tedy s tím, jsme-li v dlu­zích?

  • Udělejme si splátkový kalendář
  • Říkejme každému pravdu – i úřadům
  • Modleme se!

Není zcela jasná odpověď na to, zda pomoci vykoupit dluhy. Je to pomoc, která není nároková, je to věc milosti a je třeba ji dobře zvážit. Kéž je však naše srdce nakloněno k hledání pomoci! Konečný plán pro nás je prosperita a Bůh je mocen nás z dluhů dostat hned nebo postup­ně.

 

Podle biblické hodiny D. Drápala zpraco­vala H. Čepová. Sborový dopis 1/2000

Příspěvek byl publikován v rubrice Vítězný život křesťana se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.