Dvanáct rozdílů mezi sirotkem a synem

DVANÁCT ROZDÍLŮ MEZI SIROTKEM (či otrokem) A SYNEM

 

Je mnoho Božích synů a dcer s myšlením sirotka či otroka. Sirotek nemá Otce, syn s mentalitou sirotka smýšlí, mluví a jedná, jako kdyby neměl Otce. Sirotci jsou bez otce (Pl 5,3) a nemají pomocníka (Job 29,12). Bůh je však je otcem sirotkům (Ž 68,6), stává se jim pomocí (Ž 10,14), chrání je a podpírá (Ž 146,9). Většina problémů v životech křesťanů vychází z toho, že mají sirotčí mentalitu. Cestou z tohoto prokletí sirotků je proměna našeho smýšlení skrze rozjímání nad Božím slovem spolu s Duchem svatým, který je Duchem synovství.

 

Ježíš řekl svým učedníkům před svojí smrtí: A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost - Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám. (J 14,16-18) O Letnicích seslaný Duch svatý nám zjevuje nebeského Otce a uvádí nás do našeho synovství, proto je nazván Duchem synovství nebo Duchem Božího Syna. Skrze Ducha svatého k nám též přichází Pán Ježíš Kristus – On je v nás! Opakem Ducha synovství je duch otroctví, což je též duch sirotka. Jde však především o způsob smýšlení, bez jehož změny nebudeme proměněni.

 

Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží. Jsme-li však děti, jsme i dědicové – dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, abychom spolu s ním byli také oslaveni. (Ř 8,14-17)

 

Když však přišla plnost času, vyslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, a abychom přijali synovství. A protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého Syna do našich srdcí, ducha, který volá: ‚Abba, Otče.‘ Takže už nejsi otrok, ale syn. A když syn, tedy i dědic skrze Boha. (Ga 4,4-7)

 

Sirotek nemá Otce (je osamělý, nikdo mu nerozumí, musí se o sebe postarat sám)

Syn má Otce, který ho nikdy neopustí a se zájmem se o něho stará

(Iz 43,1; Žd 13,5; J 8,29)

 

Sirotek nemá domov a rodinu (nemá bezpečí, ochranu, identitu; je nezávislý)

Syn má bezpečný domov u Otce a rodinu

(Ef 2,18-19; J 8,35)

 

Sirotek nedůvěřuje (je plný obav a nejistoty)

Syn důvěřuje svému Otci, nepochybuje o jeho dobrotě a proto se ničeho nebojí

(Jk 1,16-18; Ž 37,5; Iz 12,2)

 

Sirotek nemá žádné dědictví (bojí se, má nedostatek, nevidí zdroje, nemůže dávat)

Syn je dědicem; patří mu vše, co je Otcovo, proto je štědrým dárcem

(Pl 5,2-5; Ř 8,17; Ga 4,7; L 15,31)

 

Sirotek nemá zdravé sebevědomí (poskakuje mezi méněcenností a pýchou)

Syn ví, že je synem svého Otce a poznává Otce

(Ga 3,26; Mt 3,17; J 17,3)

 

Sirotek hledá slávu a uznání od lidí (je závislý na lidech a bojí se lidí)

Syn hledá slávu svého Otce a proto se nebojí lidí; syn ctí a miluje otce

(J 5,41.44; J 7,18; J 12,43; Mal 1,6; J 14,31)

 

Sirotek má strach ze selhání (je sebespravedlivý, musí být vždy dokonalý)

Syn je ospravedlněn, doplněn a vychováván od Otce

(J 5,20; J 8,28; Žd 5,8-9; Ko 2,10 KP)

 

Sirotek nemůže ukázat své slabosti (skrývá se, přetvařuje, vždy musí být silný)

Syn je otevřený a skrytý v Otci; Otcova síla se projeví v synově slabosti

(Žd 4,15; 2K 12,9)

 

Sirotek si drží odstup od lidí (neumí se vydat, závazky a smlouvy jsou mu cizí)

Syn se vydal Otci a pak skrze Otce lidem; stojí za svými slovy

(2K 8,5)

 

Sirotek se musí sám obhajovat (ospravedlňuje se, bojuje za svá práva)

Syn předal svá práva Otci a nechává se od něho ospravedlnit

(1P 2,23; 1P 5,6-7; Fp 2,5-9; Ž 17,2-3)

 

Sirotek hledá a vidí nejprve negativní (srovnává se, povyšuje, žárlí)

Syn hledá a vidí to, co oslavuje Otce

(J 5,19-20; Ko 3,1-3)

 

Sirotka nelze ukáznit slovy (není poddán výchově, nenese ovoce)

Syn je poddán Otcově výchově a naplňuje své poslání

(Př 29,19; Dt 8,5; Př 3,12; Žd 12,5-13; J 4,34)

 

Tomáš Korčák © 2012, www.juda.cz

Příspěvek byl publikován v rubrice Vítězný život křesťana, Výchova dětí, manželství a rodina, Vyučování se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.