Chléb budoucího věku

Chléb budoucího věku

Tomáš Korčák

 

Na jednom modlitebním setkání (2.7.2012) jsem nad námi viděl zlatý oblak z medu. Byl těžký, až jakoby prověšený, a s velkou viskozitou z něj na nás kapaly kapky medu. Vzpomněl jsem si na zemi zaslíbenou, která oplývala medem (Ex 3,8), což je pro nás dnes znamením našeho dědictví v Kristu. Též jsem vnímal naplněná oblaka před deštěm podle slova: Jestliže mraky se naplní, spustí se na zemi déšť. (Kaz 11,3) Něco se naplňuje a přichází z nebes (Dt 28,12) a z budoucího věku. Nebesa se prolamují na zem se svojí sladkostí, která ukazuje na Boží dobrotu.

 

V dopise Hebrejům 6,4-5 je psáno o lidech, kteří byli jednou osvíceni, okusili nebeského daru a stali se účastníky Ducha Svatého, okusili dobrého Božího slova i moci (mocných věcí, ř. pl.) budoucího věku. Těchto pět zkušeností je k dispozici pro každého křesťana. Potřebujeme si je však žádat a skrze víru do nich vstoupit. Skrze Ducha svatého a víru v jeho Slovo máme okoušet moc budoucího věku. Tuto moc Království zakusíme v plnosti při druhém příchodu našeho Pána, ale již nyní máme z budoucnosti přijímat tuto moc do přítomnosti. Kolik ji budeme okoušet záleží na nás. Od našeho Pána je nám zcela nabízena.

 

Kristus je v Žd 9,11 nazván veleknězem budoucího dobra. On nám chce zprostředkovat dobro z přicházejícího věku. Boží království, které jednou zakusíme v plnosti, již nyní přichází a skrze nás se chce prolamovat do přítomnosti. Když Ježíš před svým ukřižováním vstupoval do Jeruzaléma, lidé volali: Požehnané přicházející království našeho otce Davida! (Mk 11,10)

 

Pojďme se podívat na velmi známou prosbu v Modlitbě Páně: Náš denní chléb dej nám dnes. (Mt 6,11) Náš denní chléb nám dávej každého dne. (L 11,3) Kraličtí ve svých poznámkách toto místo pěkně vykládají: Chlebem pak míní se to všecko, čehož k zachování duše i těla potřebujeme, jako jest: slovo Boží čisté, kazatelé věrní, svátosti podle nařízení Kristova nařízené; pokrm, nápoj, oděv, domové a příbytkové, vrchnost dobrá, křesťanská, čeládky věrné a poslušné, časové pohodlní, úrody mírné a povětří zdravé.

 

Český studijní překlad v poznámce k slovu denní dodává: Od samého počátku způsobovalo slovo epiúsios překladatelům problémy. Vulgáta má v Mt: „nadpodstatný“, avšak v L 11,3 „každodenní“. Podle Jeronýma tzv. Hebrejské evangelium četlo máchár (zítřek). Zřejmě je tu třeba mít na zřeteli obojí význam, duchovní a tělesný. Pokud se „zítřek“ chápe eschatologicky, pak by mohlo jít o „chléb budoucího věku“.

 

Jaroslav Konopásek vykládá řecké slovo epiúsios jako přicházející, nadcházející, budoucí, zítřejší, dnešní – společné těmto pojmům jest, že se jimi vyjadřuje čas, nikoli vlastnost či jakost. Přídavné či vlastně podstatné jméno epiúsa má obojí význam dnešní i zítřejší; v literatuře mimobiblické jsou doklady, kde prostě znamená nadcházející, blížící se – a podle toho, kdy mluvíme, zda ráno či večer, doplníme si: tento den či příští den.

 

Jinými slovy: když prosíme za náš denní chléb, není to jen prosba o naše hmotné potřeby, ale i o chléb budoucího věku. Ježíš používá výraz chléb v podivuhodné souvislosti. Označil při rozhovoru s kananejskou ženou uzdravení a osvobození od démonů doslova jako chléb dětí (Mt 15,26; Mk 7,27; Kraličtí: chléb synů). Je to chléb moci přicházejícího věku. Je to chléb, který potřebujeme jak my sami, tak naše okolí denně jíst. Uzdravení a zázraky mají být naším každodenním životním stylem.

 

Dále je to chléb dětí, což znamená dvojí: především, že to je dar pro smluvní Boží lid, ale také, že to je dar pro ty, kteří mají vlastnosti dětí – tedy především jednoduchost a důvěru jako děti. Potřebujeme se naučit chodit v Božím království jako dospělí synové a dcery, kteří vstupují do svého dědictví (viz Ga 4,1-7). Dospělí synové nejsou dětinští, ale v určitých aspektech jednají jako děti.

 

Podívejme se na význam medu. Máme následovat Ježíše, o kterém je psáno: Bude jíst máslo a med, aby uměl zavrhnout zlé a zvolit dobré. (Iz 7,15) Mléko a med je strava zaslíbené země. Máslo nebo smetana (tak překládá ČEP) představují důvěrný, vřelý a láskyplný vztah s Bohem (viz Pís 4,11; 5,1). Med představuje následující:

 

  • Moudrost – Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká. Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena. (Př 24,13-14)
  • Hospodinova bázeň a rozhodnutí – Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinova rozhodnutí (ČEP: řády) jsou spolehlivá i spravedlivá. Jsou žádoucnější než zlato, než množství ryzího zlata. Jsou sladší než med, med tekoucí z plástve. (Ž 19,10-11)
  • Hospodinova slova – Jak příjemné jsou mému patru tvé řeči, mým ústům jsou sladší než med. (Ž 119,103; též: Ez 3,3; Zj 10,9-10)
  • Laskavá slova – Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem. (Př 16,24)

 

Vyhlížejme a očekávejme prolamování Boží dobroty a moci z přicházejícího věku. Žádejme si denní chléb budoucího věku. Jezme smetanu důvěrného vztahu s naším Pánem a med jeho bázně a Slova. Jezme sladký med Pánovy laskavosti a dobroty. To nás též vyzbrojí pro nadcházející dny a učiní mocnými nástroji Božího království v jeho ruce.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Proroctví se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.