Voda, chleby, studna, okno a dveře

Voda, chleby, studna, okno a dveře

 

Tomáš Korčák – výjezd vedoucích s rodinami do Herrnhutu – 24.-27.10.2012

 

V létě jsem byl na výletě v chorvatském pohoří Paklenice. Teploty dosahovaly k 40°C. Při vstupu do nádherných hor skrze kaňon Malé Paklenice mne oslovila pracovnice přírodního parku a zeptala se mne, jestli mám s sebou dostatek vody. Bez vody by mne do hor nepustili. Později jsem plně pochopil důležitost této otázky. Můj výlet trval více než šest hodin a obsahoval vysoké stoupání a většinu cesty na přímém slunci. Měl jsem 3 litry vody a všechnu po cestě vypil. Byla turistická sezóna, ale já v těchto místech potkal pouze jednu rodinu a manželský pár. Téměř celou dobu jsem šel sám nádhernou krajinou. Tolik jsem snad v životě na žádném výletě nevypotil, avšak byl to jeden z mých nejkrásnějších výletů.

 

Proč o tom mluvím? Věřím, že nás Bůh vyzývá, abychom se naučili pít z jeho Ducha. Jsou před námi výzvy, ve kterých bychom neobstáli bez vody. Potřebujeme se naučit na svých cestách poznávat Hospodina a zakoušet jeho přítomnost. Umět chodit v jeho přítomnosti je klíčové pro naši budoucnost. Pít vírou ze studnice života v Kristu je pro každého z nás životně důležité. Učíme se to na skrytém místě v modlitbě a rozjímání nad Božím slovem. Boží přítomnost ze skrytého místa pak vynášíme do svého každodenního života.

 

Dále jsem viděl, jak každý z nás držíme ve svých rukách dva chleby. Každý z nás dostal od Boha svůj díl a je toho dostatek pro tvé okolí. Když v každé ruce držíš chléb, pak nemáš žádnou ruku volnou a tvoje pozornost je tomu plně věnována. Nemáš možnost ani jednou rukou dělat něco jiného. Chléb je ti dán k tvému nasycení a k sycení lidí ve tvém okolí. Neříkej, že je ho málo a že to nestačí. Ve tvém dávání bude chléb rozmnožován, takže ho vždy bude dostatek. Tvoje dávání uvolňuje nebeské zdroje. Nepodceňuj se a začni dávat, co ti již Bůh dal. Jde především o něho samotného a jeho nebeské pokladnice.

 

Dále jsem při uctívání viděl obraz, ve kterém byla studna a za ní okno a dveře. Ptal jsem se Boha, co to znamená. Věřím, že toto je výklad: Můžeme být pouhými pozorovateli, kteří sedí za oknem a pozorují události z pohodlného místa, anebo můžeme vyjít ze dveří a být samotnými aktéry událostí. Jsou různé dveře: dveře do budov, ale i dveře do oblastí, do nových příležitostí a do nových úrovní našeho duchovního života. Mám za to, že nás Bůh přivedl před takovéto dveře. Vstoupíš do nich a půjdeš do nových oblastí a zkušeností a nebo se staneš pouhým pozorovatelem (možná výborným teoretikem) za oknem? Souvisí to také se studnou našeho dědictví. Pijme z ní vírou a vyjděme dveřmi do nových od Boha připravených skutků!

Příspěvek byl publikován v rubrice Proroctví se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.