12 principů, které vám zachrání život

12 principů, které vám zachrání život

Rick Joyner

 

Tyto principy byly vytvořeny pro služby, některé z nich byly převzaty od jiných, ale lze je použít pro téměř každou práci či postavení. V knize Daniel se dozvídáme, že ďáblovou základní strategií proti Božímu lidu posledních dní je utrmácet a unavit je (viz Da 7,25). Tyto principy nám mohou pomoci vzepřít se této strategii, zůstat svěží a udržet si jasnou vizi.

 

Princip č. 1: Nejste spasitel světa

 

Proč máte pocit, že toho musíte udělat víc než Ježíš? Ani on neuzdravil každého a nenaplnil potřeby všech. Nemusíte zemřít kvůli tomu, že se snažíte naplnit každou potřebu; někdo jiný už za ně zemřel.

 

Princip č. 2: Pánovo jho je příjemné a jeho břímě lehké

 

Jho (chomout) si člověk nebere, když jde do postele, nýbrž do práce. Když tedy budete dělat práci pro Pána, bude jeho jho příjemné a břemeno lehké, a zároveň tím bude naše duše občerstvena, jak nám to Pán zaslíbil.

 

Princip č. 3: Lidské jho je tvrdé a jejich břemena jsou těžká

 

Proto pojišťovny (v USA pozn. red.) považují pastory za velice rizikovou skupinu. Hlavní příčinou vyhoření ve službě a hluboké sklíčenosti, která může vést až ke zhroucení, je téměř vždy to, že člověk na sebe bere břemena lidí, nikoli Pána. Máme-li přežít, musíme odolávat lidskému jhu očekávání.

 

Princip č. 4: Abyste mohli říci „Ano, Pane“, musíte často říkat „Ne“ lidem

 

Pavel píše v Galatským 1,10: „Kdybych se chtěl ještě líbit lidem, nebyl bych Kristův otrok.“ Do té míry, do jaké se necháme ovládat touhou potěšit místo Boha lidi, jsme se odvrátili od toho, abychom byli skutečnými Kristovými otroky. Nejste služebníky lidí – jste služebníci Pána.

 

Princip č. 5: Každý velký generál si vybírá své bitvy moudře

 

Žádný úspěšný generál nenechá své jednotky, aby si samy určovaly bitvu nebo její čas a místo. Jen velká arogance nás žene k tomu, že se pleteme do každé záležitosti a do každého projektu. Bůh se staví proti pyšným a dává milost pokorným, takže pokud to děláte, neočekávejte Boží pomoc, nýbrž jeho odpor.

 

Princip č. 6: Nemůžete sloužit Pánu a svému telefonu

 

Kdybyste se měli setkat s prezidentem nebo králem, vypnuli byste si telefon. Vypněte si tedy telefon, když se setkáváte s Králem králů, když se modlíte a v době, kdy se musíte stýkat s dalšími důležitými lidmi, jako je vaše rodina. Nedovolte, aby si z vás telefon udělal otroka.

 

Princip č. 7: Opravdová služba není postavena na řešení problémů, ale na tom, že ve všech věcech rosteme v Kristu

 

Pokud bychom se modlili více za záměry a úmysly než za problémy, neměli bychom už tolik problémů, za něž bychom se museli modlit.

 

Princip č. 8: První Davidův stánek postavil David. Druhý Davidův stánek postaví Bůh

 

Bůh staví druhý Davidův stánek právě teď. Přestaňte dělat to, co děláte, a začněte dělat to, co dělá Bůh. Zasaďte si do srdce, že křesťanský život není těžký – je nemožný. Co je však nemožné pro lidi, je možné pro Boha. Bůh nikdy neměl v plánu, abyste žili pro něj, ale aby on žil ve vás. Celý vesmír drží v chodu svou mocí, proto dokáže zvládnout vše v našem malém životě či službě.

 

Princip č. 9: Za jednu hodinu poradenství nespravíte to, co se kazilo celé roky

 

Většina lidí za vámi nechodí kvůli poradenství, ale kvůli vaší pozornosti, sympatiím či souhlasu. Pokud něco se svým problémem už sami nedělají, nejspíš jim nebudete schopni pomoci ani vy. Základním zákonem setrvačnosti je, že nelze nasměrovat to, co se nehýbe.

 

Neztrácejte čas poradenstvím někomu, kdo není oddaný modlitbě. Neztrácejte čas finančním poradenstvím někomu, kdo není věrný v dávání desátků.

 

Princip č. 10: Lidé vás nepronásledují kvůli tomu, co jste řekli, ale kvůli tomu, co si oni myslí, že jste řekli

 

Lidé překrucovali slova Ježíše a apoštolů stejně, jako překrucují Písmo. Budete-li se to snažit napravit, úplně vás to vyšťaví.

 

Princip č. 11: Naléhavé záležitosti, které je třeba okamžitě řešit, mohou většinou počkat ještě den nebo možná i déle

 

„Tyranie okamžitosti“ vás rychle zabije. To, co je pro některé lidi jen jednoduchým problémem, je pro ustrašené lidi život ohrožující naléhavostí. Pokud se necháte takovým strachem ovládat, dlouho nevydržíte.

 

Princip č. 12: Úzkost je hřích pýchy

 

Úzkost je výsledkem nejvyšší pýchy, která si myslí, že naše problémy jsou pro Boha příliš velké, takže se o ně musíme postarat sami. V Písmu se několikrát opakuje, že Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost. V 1. Petrově 5,6-7 se píše: „Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v příhodný čas. Všechnu svou starost uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží.“ Jelikož Bůh dává milost pokorným, je to něco, oč bychom vždy měli usilovat. V Písmu je napsáno, že máme: 1) nechat Pána, aby sám určil, kdy nás povýší a 2) uvrhnout na něj veškerou starost a úzkost.

 

Shrnutí

 

V naší době žijí možná jedni z největších pastorů, evangelistů a učitelů všech dob. Přesto vize a moc církve celkově bledne. Tak by to nemělo být a ani to tak být nemusí. V Přísloví 4,18 se píše: „Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.“ Tak vypadá normální křesťanský život, jestliže zůstaneme na „stezce spravedlivých“ neboli na správné stezce. To by mělo být také normou pro křesťanské vedoucí. Pokud náš život nebo služba není den ode dne jasnější a jasnější, pak jsme se odchýlili od správné cesty. Většina těchto odchýlení má původ v porušení výše uvedených principů.

 

Parafrázuji C. S. Lewise: „Nesprávná cesta se nikdy nezmění ve správnou. Jdeme-li špatně, musíme se vrátit tam, kde jsme špatně odbočili.“ Ježíš řekl, že největšími vedoucími jsou lidé, kteří jsou služebníky ostatních, ale to neznamená, že bychom se měli stát otroky lidských tužeb. Titíž lidé, kteří jeden den volali: „Hosanna!“, o pět dní později volali: „Ukřižuj ho!“ Pokud budete následovat lidi, můžete jeden den následovat Pána a druhý den ďábla.

 

Zpočátku se tyto principy mohou zdát jako protilidské, dokonce pohrdající základním mandátem a odpovědností starat se o lidi, ale opak je pravdou. Je rozdíl mezi tím, když se staráme o lidi a správně je vedeme, nebo když se jimi necháme vést my.

 

Když lidé přišli, aby provolali Ježíše Králem, utekl do hor. Musíme se to také naučit. Pokud vás králem udělají lidé, pak budou lidé vládnout. Ježíš přijal svou autoritu shůry, nikoli od lidí. Totéž činí ti, kdo jsou jeho opravdoví služebníci.

 

Ježíš je modelem novozákonní služby. Ježíš nikdy nereagoval na potřeby lidí – dělal pouze to, co viděl dělat Otce. Měl soucit s tím, v jakém stavu lidé jsou, ale nikdy neudělal nic bez pokynů od Otce. Totéž platí pro jeho opravdové služebníky. Sloužit Pánu je strom života. Sloužit potřebám vás předčasně zabije a Pán to nebude považovat za mučednictví, nýbrž za sebevraždu.

 

Prakticky každý týden chce několik lidí v našem sboru, abychom se zapojili do nějaké záležitosti či bitvy, v níž se ocitli. Vždy se snažím být otevřený, ale než se do něčeho pustím, hledám jasné vedení od Pána, protože jinak nepochybuji o tom, že by to náš sbor už dávno zničilo.

 

Téměř každý týden se mi ozve nejméně jeden vlivný křesťanský vedoucí, který mě chce zapojit do svých záležitostí a bitev. Většinou jsou to velmi dobří přátelé, a já jako dobrý přítel chci být vždy ochotný pomoci. I když to mohou být důležité věci či bitvy, musím přijímat příkazy pouze od Krále. Ačkoli bych na každou žádost rád reagoval, vím, že kdybych přijal jen zlomek z nich, neměl bych čas na modlitbu, na svou rodinu či na své úkoly.

 

Od Pána jsem dostal pověření. Řekl mi, že čím dokonaleji jej budu poslouchat, tím více lidí rozzlobím. Řekl mi, že když budu plnit jeho vůli, budu mít kolem sebe vždy nespokojené lidi. Uvědomil jsem si, že ačkoli v rozčilování lidí vynikám a neustále mám kolem sebe velký počet nespokojených lidí, neznamená to nutně, že bych Pána poslouchal dokonale. Studujte však Písmo a hledejte v historii a uvidíte, že je to případ všech, kdo Hospodina poslouchali.

 

Musíme mít také na mysli, že sloužíme dětem samotného Boha, a to je ta největší zodpovědnost, jaké se nám v tomto životě může dostat. Vždy s nimi musíme jednat s takovou úctou a respektem, jaké si děti Krále králů zaslouží, ale příkazy musíme přijímat jedině od jejich Otce, nikoli od nich, protože jinak jim nebudeme sloužit tak, jak bychom měli. Pokud zůstaneme na správné stezce, musíme slyšet tichý hlas Pána hlasitěji než hluk lidí.

 

Převzato se svolením z časopisu Příliv 3/2013 (www.zeleznaberla.org)

Příspěvek byl publikován v rubrice Novozákonní církev, Vítězný život křesťana, Vyučování se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.