Prorokování uprostřed chval

Průřez prorockými slovy z Konference chval a uctívání 15. a 16.11.2003 v Praze

Uprostřed chval přicházela některým účastníkům prorocká slova a vidění. O některá z nich se chceme s vámi podělit, některá zmíníme heslovitě (nebo v jiné interpretaci) a některá byla osobními slovy, která Pán řekl sourozencům, kteří skrze chválu vstoupili do svatyně svatých (mám před očima jednoho bratra, který mi celý rozechvělý a rozzářený sděloval, jak mu Bůh řekl, že ho miluje a že je mu drahý). Několik lidí vidělo při chvalách téci řeku života nebo tryskat ze skály vodopád, ve kterém bylo třpytivé zlato Boží slávy. Též několik sourozenců vidělo Boží anděly. Někteří z nich vylévaly nebo vysypávaly na nás (lid, který uctíval svého Pána) zlato Boží slávy.

„Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva. Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva. K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde. Rozhlédni se kolem a viz, tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě; zdaleka přijdou tví synové a dcery tvé budou v náručí chovány. Až to spatříš, rozzáříš se, tvé ustrašené srdce se radostně rozbuší, neboť hučící moře tě zahrne svými dary, přijde k tobě bohatství pronárodů. Oslavím dům své slávy.“ (Iz 60,1-5.7)

„Vnímal jsem církev v České republice jako oblohu. Jednotlivé sbory byly jako jednotlivé mraky plné vody. Bůh se nás snaží sblížit, abychom vytvořili husté mračno, z kterého by mohlo pršet požehnání na zem. To může přinést bouřku a v ní hromy, blesky – tady určité napětí. Když to však překonáme a necháme se sblížit, mraky ztěžknou a voda se vyleje. Sbory vydají to, co v sobě nashromáždily. A tak to má být!

Pokud se však tomu nevydáme, jsme jako izolovaný mráček na letní obloze, rozehnaný větrem, který se vypaří, až z něho nic nezbyde. Necháme se shromáždit i za cenu bouřek, anebo si budeme držet izolaci a nepřineseme žádnou vláhu světu?“

„Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám. Hle, už nastalo, co bylo na počátku, teď oznamuji nové věci. Dříve než vyraší, vám je ohlašuji. Zpívejte Hospodinu píseň novou! Ať zní jeho chvála ze všech končin země.“ (Iz 42,8-10)

„Jsi mi drahý a toužím po tobě. Každý den toužím po čase stráveném s tebou. Vytrvejte v modlitbách a v nich se každého dne rozněcujte ve svém nadšení pro mne.“

„Než Bůh vylije své soudy, hledá chválu a přímluvu svého lidu, který se posvětil. Hledá libou vůni modliteb a uctívání, neboť jeho milosrdenství vítězí nad soudem. Nalezne tuto vůni ve tvém životě a na našich sborech?“

„Povolávám svůj lid k radosti a k pláči. Povolávám vás, abyste se radovali a chválili mé jméno, které je dobré, mocné a svaté. Povolávám vás, abyste tancovali a jásali před mou tváří. A také vás povolávám, abyste plakali za ty, kteří jsou v zajetí. Plačte v přímluvě a pokání, sténejte a zvěstujte mou spásu. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. (Ř 12,15; sr. Ezd 3,10-13) Hledám obojí ve svém lidu: radost i pláč. Nastala už hodina, abyste procitli ze spánku. Noc pokročila a den se přiblížil. Odložte proto skutky tmy a oblečte zbroj světla. Žijte řádně jako ve dne. (sr. Ř 13,11-13)“

Zpracoval Tomáš Korčák

Příspěvek byl publikován v rubrice Proroctví se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.