Dar spravedlnosti

Dar spravedlnosti

Alena Mrázková

 

Když zápasíme s pocity viny, nedostatečnosti, nehodnosti, neschopnosti, nepřijetí sama sebe, máme pocit, že Bůh je krutý a potrestá nás za sebemenší poklesek v životě. Pokud máme stále pocit, že pro Boha děláme málo, i když jsme službou vysíleni, pokud se sami sobě nelíbíme, potřebujeme utvrdit ve spravedlnosti a milosti.

 

Když je nějaký člověk prohlášen za spravedlivého, znamená to, že je bez viny. Je to člověk, kterému jsou odpuštěny hříchy. Spravedlivými se stáváme obrácením. Spravedlnost dostáváme od našeho Pána pasivně, nemusíme pro ni nic dělat, protože vše již učinil Ježíš. „Dokonáno jest.“ Pán nás ospravedlnil na základě Ježíšovy smrti na kříži, my už na své spravedlnosti nemáme pracovat. Snadno nás potom napadne, že tedy není důležité, jaký žijeme život, ale není tomu tak. Proto se i my … nepřestáváme za vás modlit … abyste vedli život hodný Pána a ve všem se mu líbili, abyste nesli ovoce v každém dobrém skutku a rostli v poznání Boha. (Ko 1,10) Ještě jeden verš o posvěcení: Pána Krista posvěťte ve svých srdcích. (1P 3,15)

 

Jak mohu být spravedlivý, když občas zhřeším? Je rozdíl mezi hřešením a zhřešením. Hřešení je stálé setrvávání v nějakém hříchu. Pokud víme, že jsme v hříchu, nikdo o tom neví, svůj hřích kryjeme a děláme, že je vše v nejlepším pořádku, potřebujeme hřích vyznat, oddělit se od něj, znepřátelit si ho. A už to nečinit. V některých případech je dobré vyznávat hříchy s někým a být delší dobu někomu vykazatelný. Naším úkolem je žít život v posvěcení, tedy vyznávat hříchy, žít otevřený a upřímný život. Něco jiného je ale když zhřešíme, občas v něčem padneme, vyznáme svůj hřích a Pán nám odpustí. Náš Bůh rád odpouští hříchy a když je odpustí, už na ně nevzpomene. Z lásky k Bohu Otci vyznáváme hříchy, protože víme, že hřích našeho Otce rmoutí. Máme stále Boží přízeň pro Ježíše Krista, pro spravedlnost, i když zhřešíme.

 

Můžeme přepadnout do dvou extrémů – buď do laciné milosti nebo do života v totální dřině, kdy žijeme život na základě skutků a snažíme se jimi získat Boží přízeň. Pokud bychom žili v extrému laciné milosti, myslíme si, že je lhostejné, jak žijeme, vždyť Bůh nám stejně odpustí. Můžeme hřešit, jak chceme. Ani jeden postoj není dobrý.

 

1.       Člověk nedovedl naplnit požadavky zákona

 

Izraelci si měli připomínat všechna nařízení a měli je dodržovat. Třásně na jejich obleku jim připomínali mnoho nařízení, kterými se měli řídit, aby získali spravedlnost ze zákona. Člověk nedovede získat spravedlnost svými skutky z vlastní síly či vůle. Každý zhřešil a je daleko od Boží slávy. Mluv k Izraelcům a řekni jim, aby si po všechna pokolení dělali na okraji svých šatů třásně a nad třásně ať si dávají na okraj svého roucha purpurově fialovou stuhu. Budete mít třásně, abyste si při pohledu na ně připomínali všechna Hospodinova přikázání a plnili je, abyste se neřídili vlastním srdcem a vlastníma očima, jako se jimi řídí smilníci. (Nu 15,37-39) Lidé nedovedou naplnit požadavky zákona, tedy docílit spravedlnosti zachováváním příkazů. Ježíš ale dovedl naplnit všechny požadavky zákona. Bůh věděl, že lidé spravedlnosti ze zákona nedocílí, a proto poslal Ježíše, aby docílil spravedlnosti on.

 

2.       Ježíš byl spravedlivý a spravedlnost pro nás vydobyl na kříži

 

Ježíš mu odpověděl: Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost. (Mt 3,15) Ježíš splnil všechny požadavky zákona. Ježíš je Boží syn, také je synem Marie. Ačkoli se narodil z ženy, měl podstatu Boží, Bůh byl jeho Otcem, a tak Ježíš nikdy nezhřešil. Když Pilát seděl na soudní stolici, vzkázala mu jeho žena: Neměj nic s tím spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla. (Mt 27,19) Dokonce i nevěřící měli zjevení Ježíšovy spravedlnosti! Když Pilát viděl, jaké je pozdvižení mezi Židy, řekl: Jsem nevinen krví tohoto spravedlivého. Je to vaše věc. Pilát nechtěl odsoudit spravedlivého člověka, ale poddal se tlaku davu. Vydal jim Ježíše, ačkoli věděl, že je spravedlivý. Myslel si, že se symbolickým omytím rukou zbavil viny za smrt nevinného člověka. Neuvědomil si, že s velkou mocí a autoritou vůdce přichází i velká zodpovědnost a že se zodpovědnosti nezbaví jen omytím rukou.

 

Ježíš nám svou smrtí získal spravedlnost. On nesl naše hříchy, vinu, tedy i naši nespravedlnost na kříži. Pro náš hřích a vinu ho opustil Otec v době, kdy umíral, abychom my mohli být spaseni, ospravedlněni a mohli vejít do společenství s ním. Tím, co zakusí, získá můj služebník spravedlnost mnohým. (Iz 53,11) Toho, který nepoznal hřích, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností. (2K 5,21) Došlo k záměně: Ježíš se stal místo spravedlnosti hříchem, my jsme se stali místo hříšného stavu spravedlností. Podle Hartwiga Henkela je ještě vyšší stupeň spravedlnosti – „být spravedlností“. Není na nás hřích, Pán nám naše přestupky nepočítá, ale naopak je přikrývá, když je vyznáme. Duch svatý nám klade před oči naši spravedlnosti.

 

Stále ještě nedovedete přijmout svou spravedlnost? Víme, že žijeme v Kristu Ježíši, tedy Kristus žije svůj život v nás. Spravedlivý Ježíš žije v nás! Když se na nás Otec podívá, uvidí v nás spravedlivého Krista, kterého velice miluje. Miloval nás, když jsme ještě byli hříšní, oč více nás miluje, když je v nás Kristus. Nic nebrání našemu láskyplnému vztahu s Bohem.

 

3.       Líbíme se Bohu pro spravedlnost Kristovu

 

Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky. Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody. (Iz 61,10-11) Spravedlnost je krásný šat. V něm se Bohu líbíme, pokud na nás Bůh shůry hledí, je potěšen z naší krásy před ním. Důvodem je darovaná spravedlnost. Spravedlnost nás také povzbuzuje a vede do radosti a vděčnosti. Když si představíme svatbu, jak se manžel raduje ze své krásné nevěsty, vidíme, jak hodně se líbíme našemu Bohu a jak je z nás nadšený. Podle tohoto verše plášť má i ženich. Pokud přijdeme k Bohu na základě vlastního výkonu, a tím se snažíme získat jeho přízeň, je to jako bychom přišli zahaleni do roztrhaného pláště. Spravedlnost je ale krásný plášť, do kterého nás oblékl sám Bůh, abychom byli připraveni pro den svatby církve a Ježíše.

 

Je napsáno, že Panovník dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi národy. Víme, že Bůh přebývá uprostřed chval. Také si můžeme všimnout, že na prvním místě je spravedlnost a potom chvála. Tedy i důležitou oblastí pro ctitele Boží je vědomí své darované spravedlnosti. Spravedlnost by měla být důvodem, proč máme Boha chválit a také důvodem, proč máme odvahu předstoupit před svatého Boha. Spravedlnost nás vede do vděčnosti, vždyť skrze ni jsme tolik získali!

 

Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla. Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých. (Zj 19,8) Když prožijeme přijetí od Boha Otce, máme jistotu, že se Bohu líbíme, neseme ve svém životě ovoce skutků spravedlnosti. Jsme oděni do spravedlivých skutků i do spravedlnosti, je to jeden a tentýž šat.

 

4.       Spravedlnost uvádí do Boží přítomnosti

 

však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem. (Ž 17,15) Před Boží tvář nás vede spravedlnost. Nejsou to naše dobré skutky, ani naše snaha o dobrý život, není to sebetrýzeň za naše hříchy. Spravedlnost, očistění a zbavení vin, to nás dovede před Boží tvář. Spravedlnost je jednou z podmínek pro vstup do Boží přítomnosti.

 

Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají. (Ž 132,9) Kněz předstupoval před Boha ve svatyni svatých. Dostal se do kontaktu s nejhlubší a nejsilnější Boží přítomností. Důvodem, proč i my vstupujeme do přítomnosti Boží, je spravedlnost.

 

5.       Spravedlnost přináší pokoj

 

Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. (Ř 5,1) Jsme s Bohem smířeni, nic nás od něj neodděluje. Náš Pán udělal všechno proto, abychom mohli mít k němu opět otevřený přístup, tak jako to měli Adam s Evou v ráji. Proto poslal Krista, aby zemřel za naši vinu na kříži.

 

6.       Spravedlnost uvádí do vlády

 

Neboť ti, kteří přijímají hojnost milosti a dar spravedlnosti budou vládnout v životě skrze toho jednoho Ježíše Krista. (Ř 5,17) S Kristem vítězíme v různých situacích, v kterých zápasíme, např. v boji s nemocemi, s pokušeními apod. Spravedlivý se bude radovat, neboť uzří pomstu, umyje si nohy v krvi ničemů. (Ž 58,11) Ďábel a jeho démoni jsou největší ničemové na tomto světě. Nebojujeme proti lidem, ale proti duchovním silám. Můžeme si nárokovat zničení ničemy (např. nemoci, jakékoli spoutanosti v našem životě) pro darovanou spravedlnost.

 

7.       Spravedlivý uvidí mnoho vyslyšených modliteb

 

Je více zaslíbení pro modlitbu spravedlivého v Písmu. Mnoho zmůže modlitba spravedlivého. (Jk 5,16) Bůh slyší modlitby spravedlivého a chce je vyslyšet. Hospodin je daleko od ničemů, ale modlitbu spravedlivého vyslyší. (Př 15,29)

 

8.       Spravedlnost přináší smělost a pevnost

 

Máme smělou důvěru v přístupu k Bohu, ale jsme i celkově smělí v životě. Spravedlivý si je jistý (smělý) jako mladý lev. (Př 28,1) Bůh upevňuje spravedlivého. Spravedlivý se nikdy nepohne, ničema však zemi neobsadí. (Př 10,28)

 

9.       Spravedlivý je požehnaný

 

Můžeme si jako dědictví nárokovat požehnání v každé oblasti. Požehnání je na hlavě spravedlivého, avšak ústa ničemů přikrývají násilí. (Př 10,16)

 

Modlitba spravedlivého: Otče, přicházím k tobě na základě darované spravedlnosti. Vím, že se ti líbím. Odpusť mi, že jsem včera zhřešil, děkuji ti, že mi odpouštíš. Děkuji ti, že moje modlitba má moc. Vím, že mohu směle přijít do tvé přítomnosti a vidět tvoji tvář, děkuji ti za tuto milost. Směle vyznávám, že spravedlnost je mé dědictví a nárokuji si plné zdraví. Žádná nemoc se nesetká se zdarem v mém životě. Děkuji, že Kristus žije svůj spravedlivý život ve mně a koná skrze mne skutky spravedlnosti.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Vítězný život křesťana se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.