Vybij mouchy hněvu a vzteku

Vybij mouchy hněvu a vzteku

Obnova rozbořených hradeb

 

A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli. (Ř 12,2)

 

Vybij mouchy

 

Ed Silvoso, zakladatel Harvest Evangelism vyprávěl příběh o pastorovi, který se vydal na procházku po mořském pobřeží. Chtěl se pokochat krásnou krajinou, když tu ho začal obtěžovat roj much. Pán mu řekl: „Tohle ilustruje jednu duchovní skutečnost. Když porozumíš životnímu cyklu mouchy, budeš také vědět, jak se ve svém životě zbavíš negativních duchovních vlivů.“

 

Pastor bádal a zjistil, že v létě trvá životní cyklus mouchy dvacet jeden den. Několik dní larvální stádium, potom na tři až sedm dní kukla. Pravda je teď zřejmá: Pokud se můžeš zbavit much včetně jejich potomstva, je cyklus muších generací zlomen a budeš od much úplně svobodný.

 

Pán mu uložil, aby čtyřicet dnů proklamoval pravdu. Dal mu přesné pokyny: „Vyber si oblast svého života, ve které chceš být svobodný. Najdi si v Bibli k tomuto tématu čtyřicet klíčových veršů a tuto pravdu proklamuj.“

 

Čtyřicet dní proklamuj pravdu

 

  1. Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina, a kdo ovládá svůj hněv, je lepší než ten, kdo dobyl město. (Př 16,32)
  2. Ve svém rozčilení nehřešte, na lůžku přemítejte a zmlkněte. (Ž 4,5 B21)
  3. Přestaň se hněvat a zanech zloby, nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého. (Ž 37,8)
  4. Vlídná odpověď odvrátí zlobu, ale slovo, které zraňuje, budí hněv. (Př 15,1)
  5. Nezlob se kvůli pachatelům zla, nezáviď ničemům, neboť zlý nemá budoucnost, lampa ničemů zhasne. (Př 24,19-20)
  6. Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře. (Př 25,23)
  7. Zloba je krutá, hněv je jako povodeň. Kdo však obstojí před žárlivostí? (Př 27,4)
  8. Posměvači rozruší město, ale moudří odvrátí hněv. (Př 29,8)
  9. Hlupák nechá propuknout celý svůj hněv, ale moudrý ho zadrží. (Př 29,11)
  10. Hněvivý člověk podněcuje svár, vztekloun se dopouští mnoha přestoupení. Člověka poníží jeho pýcha, ale ponížený duch získá slávu. (Př 29,22-23)
  11. Tlak na mléko působí máslo, tlak na nos působí krev a tlak hněvu působí hádku. (Př 30,33)
  12. Je lepší konec jednání než jeho počátek. Trpělivost je lepší než povýšenost. Neukvapuj se v duchu, aby ses rozzlobil, protože mrzutost spočine v klíně hlupáků. (Kaz 7,8-9)
  13. Pokud proti tobě vzplane hněv vládce, neopouštěj své místo. Vždyť mírnost zastaví velké hříchy. (Kaz 10,4)
  14. Bojím se totiž, abych vás po svém příchodu neshledal takovými, jakými vás nalézt nechci, a abych já nebyl shledán od vás, jakým si mě nepřejete; aby nepovstaly svár, žárlivost, zlosti, soupeření, utrhání, pomluvy, nadutosti, zmatky. (2K 12,20)
  15. Hněvejte se, a nehřešte; slunce ať nezapadá nad vaším hněvem. Nedávejte místo Ďáblu. (Ef 4,26-27)
  16. Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. (Ef 4,31-32)
  17. Ale nyní odložte to všechno: hněv, vztek, špatnost, rouhání a nemístné řeči z vašich úst. (Ko 3,8)
  18. Oblečte se tedy jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, v slitovný soucit, dobrotu, pokoru, vlídnost a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpusťte i vy. A nad to všechno mějte lásku, která je poutem dokonalosti. (Ko 3,12-14)
  19. Chci tedy, aby se muži modlili na každém místě, pozvedajíce svaté ruce bez hněvu a sváru. (1Tm 2,8)
  20. Rozumnost činí člověka pomalým k hněvu, jeho okrasou je pomíjet přestoupení. (Př 19,11)
  21. Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti. (Př 25,15)
  22. Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Přede všemi lidmi mějte na mysli ušlechtilé věci. Je-li možno, pokud to záleží na vás, mějte pokoj se všemi lidmi. Nemstěte se sami, milovaní, nýbrž dejte místo Božímu hněvu, neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem. (Ř 12,17-21)
  23. Ve všem se představujeme jako Boží služebníci: v mnohé vytrvalosti, v souženích, v tlacích, v úzkostech, v ranách, ve vězeních, ve zmatcích, v těžkých pracích, ve bděních, v postech, v čistotě, v poznání, v trpělivosti, v dobrotě, v Duchu svatém, v lásce bez přetvářky, ve slovu pravdy, v moci Boží; skrze zbroj spravedlnosti v pravici i v levici. (2K 6,4-7)
  24. [Nepřestáváme se za vás modlit a vyprošovat,] abyste byli posilováni každou mocí podle síly jeho slávy k veškeré vytrvalosti a trpělivosti, s radostí vzdávajíce díky Bohu a Otci, který nás učinil způsobilými k účasti na podílu svatých ve světle. (Ko 1,11-12)
  25. To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje. Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, krádeže, vraždy, cizoložství, hrabivost, špatnosti, lest, bezuzdnost, závist, urážky, pýcha, pošetilost. Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka. (Mk 7,20-23)
  26. Odložte tedy každou špatnost a každou lest, pokrytectví, závist a každou pomluvu a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova, abyste jím vyrostli k záchraně. (1Pt 2,1-2)
  27. Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí. Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti. A právě proto vynaložte všechno úsilí a doplňte svou víru ctností, ctnost poznáním, poznání sebeovládáním, sebeovládání vytrvalostí, vytrvalost zbožností, zbožnost bratrskou náklonností, bratrskou náklonnost láskou. (2Pt 1,3-7)
  28. Skutky těla jsou zřejmé, jsou to cizoložstvo, smilstvo, nečistota, bezuzdnost, modloslužba, čarování, nepřátelství, svár, žárlivost, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty, závisti, vraždy, opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království. (Ga 5,19-21)
  29. Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon. Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi. Jsme-li Duchem živi, Ducha také následujme. (Ga 5,22-25)
  30. Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. (Fp 4,5)
  31. Oblečte se tedy jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, v slitovný soucit, dobrotu, pokoru, vlídnost a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpusťte i vy. A nad to všechno mějte lásku, která je poutem dokonalosti. (Ko 3,12-14)
  32. Ale ty, Boží člověče, před tím utíkej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. (1Tm 6,11)
  33. Pána, Krista, posvěťte ve svých srdcích. Buďte stále připraveni k obhajobě před každým, kdo by od vás žádal, abyste vydali počet z naděje, kterou máte, avšak s tichostí a s bázní, majíce dobré svědomí, aby ti, kteří hanobí váš dobrý způsob života v Kristu, byli zahanbeni v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince. (1Pt 3,15-16)
  34. Hněvivý člověk podněcuje svár, kdo však je pomalý k hněvu, uklidňuje hádku. (Př 15,18)
  35. Popudlivý člověk dělá hlouposti, pletichář bude nenáviděn. (Př 14,17)
  36. Se vzteklounem se nespolčuj, nezůstávej s hněvivým člověkem, jinak se naučíš jeho způsobům a dostaneš svou duši do léčky. (Př 22,24-25)
  37. Vyčistěte proto starý kvas, abyste byli novým těstem, neboť jste nekvašení. Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl za nás obětován. Slavme tedy svátek ne se starým kvasem, ani s kvasem špatnosti a zloby, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy. (1K 5,7-8)
  38. Víte to, moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. Neboť lidským hněvem se Boží spravedlnost nevypůsobí. Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše. (Jk 1,19-21)
  39. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. (Mt 11,29)
  40. S Kristem jsem ukřižován: Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. Neodmítám milost Boží, neboť jestliže spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo. (Ga 2,19-21)

(Zpracováno podle materiálu Paula Coxe, Aslan’s Place, www.aslansplace.com)

Příspěvek byl publikován v rubrice Vítězný život křesťana se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.