Odděluj vzácné od bezcenného uprostřed zmatení pojmů

Odděluj vzácné od bezcenného uprostřed zmatení pojmů

Tomáš Korčák, 2021

 

V září 2020 jsem měl zajímavý sen: S manželkou jsme byli v lese a šli po stoupající cestě ve stráni. Viděli jsme, jak se v údolí pod námi valí veliká vlna, která strhávala všechny lidi, kteří tam byli. Tímto údolím procházela cesta. Také my jsme byli na cestě a já najednou uviděl, jak se i na nás valí hrozivá vlna. Vzal jsem manželku za ruku a rychle jsme utíkali srázem nahoru. Vlna pod námi protekla a vše s sebou strhla. Vyšli jsme na vrchol kopce, kde byla budova. Vešli jsme do ní, byla plná lidí. Vnímal jsem, že se zde mluví o přicházejícím velikém zmatení pojmů. Slyšel jsem, že někdo jako příklad vyslovil výraz ekologická pornografie. Nikdy jsem takové spojení slov neslyšel.

 

Když jsem se probudil, přemýšlel jsem, jestli přicházející vlny byly vlnami skutečné povodně, nebo vlnami zmatení pojmů. První vlna šla mimo nás a my jsme byli pouze pozorovatelé. Druhá vlna šla přímo na nás a my jsme jen tak tak unikli. Mám za to, že to jsou vlny zmatení pojmů od nepřítele, které nás mají odvést od pravdy do zmatku, bludu a chaosu. Pokud budeme pasivní, vlna nás smete. Pokud vystoupíme na horu Hospodinovu, což nás bude stát nějaké úsilí, pak budeme zachováni.

 

Přichází veliké zmatení a to jak do světa, tak i do církve. Mnohé již můžeme vidět. Pokud však budeme jen pozorovateli svého okolí a nebudeme se aktivně chránit, budeme zasaženi i my. Vstoupíme do zmatku, vnitřního nepokoje, hloupostí a bludů. Moudrý je opatrný a varuje se zla, tupec jde bezstarostně dál. (Př 14,16 B21) Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to. (Př 22,3)

 

Uslyšíme nová spojení slov, která budou naprosto nesmyslná. Lidé si budou myslet, že určitými přívlastky učiní některé zlé pojmy dobrými. Politická korektnost a manipulace již prochází tímto světem a dostává se i do církve.

 

Například někteří křesťané se bojí veřejně vyznat svoji víru ve Stvořitele, aby nebyli zdiskreditováni v akademických kruzích či jen ve svém bezbožném okolí. I do evangelikálních a charismatických kruhů se postupně dostává otevřenost pro genderovou a homosexuální ideologii. Nejde o odmítání lidí (pro ty buďme otevřeni), ale o odmítnutí převrácených ideologií, které vedou do hříšného životního stylu. Bůh miluje hříšníky, ale nenávidí hřích.

 

Strach nazývat věci pravým jménem by byl pro církev osudný. Proto zralý apoštol lásky Jan píše: Nemám větší radost, než když slyším, že mé děti chodí v pravdě. (3J 1,4) Zmatení pojmů také přichází, když rozdělujeme a oddělujeme lásku a pravdu. Podle Písma jde pravda a milosrdenství ruku v ruce. Například: Láska a pravda se spolu setkají, spravedlnost a pokoj se políbí. (Ž 85,11 B21) Milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. (J 1,17) Rozdělovat to způsobuje bludy. Boží láska a pravda jdou vždy spolu!

 

Je dobré, když dovedeme změnit názory pod tíhou zdravých a pravdivých argumentů. Příběh apoštola Pavla v Písmu je ukázkou, jak setkání s Bohem může obrátit život člověka o 180 stupňů. Také já jsem po svém obrácení musel mnohé věci přehodnotit. Zcela se například změnil můj pohled na evoluci nebo potraty. Po pádu komunismu jsem také díky novým informacím z necenzurovaných knih změnil pohled na některé dějinné události. Avšak něčím zcela odlišným je programatický postoj nedůvěry ve všechno a všechny: Všechno je jinak!

 

S tím často souvisí i různé konspirační teorie, které říkají, že někdo něco záměrně zamlčuje, aby nás mohl ovládat. Jestliže však všechno zpochybním, výsledek bude zmatek a chaos. Jistě, Bible ukazuje na zosobněné zlo – ďábla, který chce, aby bylo peklo na zemi. Proto ale máme následovat Krista, aby Boží království všechno zlé přemáhalo.

 

Naproti tomu je dalším extrémem věřit všemu a všem bez rozlišování. Čemu tedy mám věřit a jak mám rozlišit pravdu od lži? Jak se mohu naučit oddělovat vzácné od bezcenného? Chci vám předložit několik zásadních kroků na této cestě:

 

Měj důvěrný vztah s Bohem

 

Jeremjáš prorokoval: Proto takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, přivedu tě zpět a budeš zase stát přede mnou (doslova: před mou tváří), jestliže oddělíš vzácné od bezcenného, budeš jako má ústa. (Jr 15,19)

 

Stát či chodit před Boží tváří znamená žít v Boží přítomnosti, tedy v důvěrném vztahu s Bohem. Když poznáváme Boha jako milujícího Otce, vydáváme se mu a jednáme podle jeho Slova, má to zásadní vliv na naše rozlišování dobrého a zlého, vzácného a bezcenného. Poznáváme Toho, který je zosobněná Pravda a Moudrost. Pak to vzácné a drahocenné, co pochází od něho, můžeme dávat dál a dokonce být jeho ústy. To, co nemá žádnou hodnotu, pak lehce rozeznáme a oddělíme od vzácného, kterému se budeme věnovat a předávat druhým.

 

Zůstávej v Božím slovu

 

Ježíš nám ukázal cestu, na které může vzejít světlo pravdy v našem životě. Je to zůstávání v Božím slovu, což znamená číst ho, modlit se ho, rozjímat nad ním, připomínat si ho a především ho činit. Ježíš řekl: Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí. (J 8,31-32) Skutečný Ježíšův učedník se učí od svého Mistra tak, že se s velkým respektem zabývá jeho výroky a jedná podle nich. Na této cestě poznáváme osvobozující pravdu.

 

Žalmista v 119. žalmu velice dobře ukazuje na rozeznání klamu díky pravdě vycházející z Božího slova:

  • Odvrať ode mě cestu klamu; milostivě mě obdaruj svým zákonem. (29)
  • Odvracej mé oči, abych nehleděl na klam; na své cestě mě obživ. (37)
  • Domýšlivci mě obestřeli klamem, já však celým srdcem střežím tvá přikázání. (69)
  • Díky tvým přikázáním jsem mnohému porozuměl, proto nenávidím každou stezku klamu. (104)
  • Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. (105)
  • Proto považuji všechna přikázání za zcela správná, nenávidím každou stezku klamu. (128)
  • Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti. (130 ČEP)
  • To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný. (160 ČEP)
  • Nenávidím klam, oškliví se mi; miluji tvůj zákon. (163)

Přijmi lásku k Pravdě

 

Apoštol Pavel popisuje zmatení poslední doby: Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni. (2Te 2,9-12)

 

Milovat pravdu znamená milovat Toho, který se nazývá Pravda (viz J 14,6) a milovat Boží slovo (viz J 17,17). Znamená to ale také i být pravdivý ve svém charakteru. Upřímnost a přímé jednání je projevem lásky k pravdě, bez které lehce podlehneme různým klamům, podvodům a bludům. Jestliže je někdo v propagaci svých „zaručených informací“ agresivní, manipulující a zastrašující, je to známka toho, že se pohybuje mimo pravdu. Láska k Pravdě má obě složky – lásku i pravdu.

 

Ve svém soukromí jednej stejně jako na veřejnosti

 

Jednou, když jsem se ráno modlil a četl Písmo, Duch svatý jemně mluvil k mému srdci: „Vedu vás od povrchu k vnitřku. Vedu vás od skořápky k jádru. Vedu vás od pouhého dojmu ke skutečnému stavu. Vedu vás od pojmu k významu. Vedu vás od pouhých slov k obsahu.“ Hned jsem si to zapsal a přemýšlel nad tím. Věřím, že nás chce Bůh proměnit v hluboké lidi, kteří odrážejí jeho charakter.

 

Tento svět se soustřeďuje na vnější dojem, ale Kristus jedná s naším srdcem. Z proměněného nitra pak vychází i správné jednání navenek. Ježíš řekl: Napřed vyčisti vnitřek číše a mísy, aby se stal čistým i jejich zevnějšek. (Mt 23,26) Potřebujeme porozumět významu skrytého místa a činnostem ve skrytosti. Neděláme věci jako pokrytci, aby nás druzí viděli. Jednáme ve svém soukromí stejně jako na veřejnosti. Naše slova i činy jsou v souladu. Nebudíme jen pouhý dojem bez obsahu.

 

Buď pokorný

 

Pokorný člověk si uvědomuje, že moudrost je od Boha a že bez něj může lehce zbloudit. Je to člověk, který je ve svém životě, jednání a rozhodování závislý na Bohu. Přiznává své slabosti, ale spoléhá na Boží sílu, moudrost a uschopnění. Takoví lidé žijí z milosti, kterou od Boha štědře dostávají (viz Př 3,34; Jk 4,6; 1Pt 5,5).

 

Izajáš popisuje pyšné lidi, kteří jsou moudří ve vlastních očích. Neuvědomují si svoje omezení a to, že jako je vysoko nebe nad zemí, tak často Boží myšlení přesahuje myšlení lidské (viz Iz 55,8-9). Takoví lidé jsou sami sobě měřítkem všech hodnot. Jako důsledek této pýchy Izajáš zmiňuje neschopnost či neochotu rozeznat dobré od zlého, světlo od temnoty a sladké od hořkého. Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké. Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a před sebou samými rozumní! (Iz 5,20-21)

 

Buď zakořeněn v církvi

 

Závazné místo v konkrétním místní církvi je velmi důležité pro náš růst a schopnost rozlišovat. Místní církev je tvořena živými lidmi, se kterými máme vztahy. Není to jen něco virtuálního, ale velmi „tělesného“ a praktického. Církev je totiž tělem Kristovým. Je to také něco více než jen, že si hodiny s lidmi telefonujeme. Kéž si lidé v této době nezamění telefonní a internetové propojení s druhými za fyzickou účast a zapojení v konkrétním místním sboru.

 

Církev je místem, kde přijímám ale i dávám. Je to organismus, kde mohu zdravě „fungovat“ a mít i ochranu. V církvi nalézáme směr, rozlišení, povzbuzení a kázeň, která nás vyvádí ze zmatků do pokojné moudrosti (viz Jk 3,13-18). Potřebujeme mít vztahy s moudrými a zbožnými lidmi. Jak je rozeznáme? Podle dlouhodobého ovoce jejich charakteru.

 

Žádej Boha o rozeznání

 

Někdy nemáme odpovědi, protože se Boha na nic neptáme. Jakub říká: Nic nemáte, protože nežádáte. (Jk 4,2) Jedním z hlavních rysů krále Davida, který stál za jeho úspěšným a zbožným životem, bylo, že se dotazoval Hospodina a hledal u něj moudrost, rozeznání a vedení. Na konci svého života k tomuto jednání vybízí i svého syna Šalomouna: Budeš-li se ho dotazovat, dá se ti najít. (1Pa 28,9 ČEP) A při uctívání v Davidově stánku vyzýval: Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně. (1Pa 16,11 ČEP)

 

Hledejme tedy moudrost a rozeznání v Božím Slovu, ptejme se Boha a ptejme se i moudrých a zbožných a naslouchejme jim. Naslouchejme také našemu svědomí či vnitřnímu svědectví v našem nitru. A když v něčem nemáme pokoj, pak se tím nezabývejme ani do toho nevstupujme (viz Ko 3,15-16). Bůh nás provede a mocně si nás použije i v období zmatků a chaosu.

 

K tomuto tématu doporučuji vynikající knihu od Jamese W. Golla: ROZEZNÁVAJÍCÍ – Jak se naučit přijímat, rozlišovat a aplikovat prorocké zjevení (Vydavatelství Juda, Mělník 2020).

Příspěvek byl publikován v rubrice Proroctví, Vítězný život křesťana, Vyučování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.