GENERÁLNÍ ÚKLID

Pokání z konkrétních hříchů starého života je potřebné k úplnému osvobození a rozvázání pout. Je předpokladem pro vítězný život nezatížený minulostí. Pracovně to nazýváme generálním úklidem. (Př 5,22: Sk 8,23: 19,18-20: 2Tm 2,25-26)

Jenom Ježíš nás může zcela osvobodit od stínů minulosti (1J 3,8b)

  1. svoboda od věčného zavržení (J 3,36) – vykoupení z našich hříchů; člověk ji přijímá ve chvíli znovuzrození
  2. svoboda od nutnosti hřešit (Ř 6,11); člověk ji přijímá ve chvíli křtu, zároveň je to věc každodenního života ve víře
  3. svoboda od démonů (Mt 12,28)
  4. svoboda od prokletí (Ga 3,13?14)

Démonická nesvoboda i prokletí souvisí s některými našimi osobními hříchy minulosti, nebo může souviset s hříchy našich předků v několika (maximálně čtyřech) nejbližších pokoleních (viz 5M 5,9).
Proč vyznávat tyto hříchy, když nám Bůh všechny hříchy odpustil?

  • důležité je vyznávat hříchy jeden druhému: určité hříchy nevyznané před druhým mohou někdy blokovat uzdravení (Jk 5,16); nejde o veřejné vyznávání, ale o vyznávání v úzkém kruhu, často jedinému blízkému člověku.
  • některé hříchy mají charakter smlouvy se silami temnoty, kterou je nutno zrušit
  • určitý hřích minulosti, může být zdrojem prokletí nebo démonické vazby, s níž je dobré výslovně jednat. Nemůže křesťana připravit o spásu, ale může být zdrojem problémů na jeho pozemské pouti.
    K osvobození dochází prostřednictvím života v poslušnosti Božího slova. O tom, zda dojde nebo nedojde k osvobození, nerozhoduje především duchovní moc nebo duchovní rozeznání pastýře, ale ochota postiženého člověka přijmout lásku k Boží pravdě a uplatnit ji v životě (J 8,31-32: Ž 81,14-15). Satan dostává právo působit na základě hříchu (Ef 4,27). Problémem tedy nejsou poražení démoni, ale náš neposvěcený způsob života. Skutky těla jsou živnou půdou, ve které se temným mocnostem velmi dobře daří (Ga 5,19-21). (Hartwig Henkel)

Čtyři zdroje problémů:
1. OKULTNÍ PRAKTIKY (2M 20,1-5; 3M 19,26.31; 5M 18,9-13)
Okultismus neustále mění své cesty. Proto nebude nikdy možno poskytnout konečný nebo úplný seznam okultních praktik. (Derek Prince)

Čarodějnictví (1Sam 15,23) – větev orientovaná na moc

  • hypnóza, sugesce (patří pod manipulaci), telepatie, autogenní trénink apod.
  • okultní léčitelství, četba léčitelských knížek, návštěva u léčitele, praktikování poznatků, uzdravování krystaly, akupunktura, akupresura, některé reflexní masáže, homeopatie
  • některé druhy psychoterapie: záleží na osobě psychoterapeuta a na používaných metodách
  • holotropní terapie
  • psychotronika, parapsychologie, paranormální jevy, automatické psaní
  • magie, čarodějnictví (zaříkávání, kabala, …), víra v pověry
  • asijská bojová umění: judo, karate, kung-fu aj.
  • makrobiotika založená na principu Jin a Jang (taoismus) – 1Tm 4,4

Věštění – větev orientovaná na poznání

  • astrologie (horoskopy – i z legrace, kameny zvěrokruhu, přívěsky se znamením zvířetníku – Iz 47,12?13); kondiciogramy (víra v osud – fatalismus)
  • věštění (mantika): geopatogenní zóny + proutkaření, kyvadélko, karty, křišťálová koule, kávová sedlina, jasnovidectví, dotazování se jiných bohů, čtení z ruky, věštění z rukopisu (grafologie), frenologie (věštění z tvaru lebky), předpovídání pohlaví dítěte pomocí kyvadélka, snáře – Oz 4,12?14; 3M 19,31; 5M 18,10?14: zrušit moc konkrétní věštby
  • okultní diagnostika (mnoho způsobů, např. irisdiagnostika – věštění z oční duhovky)
  • tanatologie (knihy Moodyho a Rossové) – Mt 25,41+46; J 3,3
  • spiritismus – komunikace s mrtvými (i se zemřelými příbuznými na hřbitově): L 16,26; Iz 8,19-22; 3M 20,6
  • satanismus (všechny formy včetně oslovení ďábla – i z legrace)
  • New Age
  • ufologie
  • sekty: svobodné zednářství, moonisté, branhamisté, mormoni (Církev sjednocení), Svatý grál, unitáři, Křesťanská věda, rosekruciáni, teosofie, Baháí, Svědkové Jehovovi, Rodina lásky aj.
  • víra v převtělování (dianetika – scientologie, východní náboženství, antroposofie + waldorfské školství) – Žd 9,27
  • východní náboženství, uctívání jiných bohů (budhismus, hinduismus, konfucianismus, hare kršna, islám, šintoismus, tao, Zen, transcendentální meditace): sošky Budhy, obrazy jiných bohů – zničit, i když jsou jen pro ozdobu (jen když jsou tvoje)
  • jóga (i hathajóga) – Ez 8,14-16
  • členství v KSČ, SSM apod. – některé ideologie (nacismus, marxismus – leninismus aj.) jsou kultovně náboženské povahy – Ko 2,8

Čarování – větev působící prostřednictvím hmotných předmětů apod.

    Zničit okultní předměty (Sk 19,18?20; 5 M 7,26) – nerozdávat ani neprodávat (jen když jsou moje, ne např. rodičů)!
  • talismany, amulety – pohanské fetiše někdy i křížky
  • krystaly pro uzdravování, měsíční kameny, nilský kříž …
  • okultní umění (heavy metal, house-music, techno, hudba New Age, meditační hudba; výtvarné umění: obrazy spiritistů, Josef Váchal atd.); okultní literatura
  • symboly pro štěstí (např.: podkova, kominík, střepy …)
  • pověry (černá kočka, ťukání o dřevo, držení palců, vánoční a velikonoční pověry …)
  • drogy
  • Náboženství – modlářství a nebiblické tradice (náboženská forma nepodložená postojem srdce je vždy zdrojem prokletí – Iz 1,10?16)

    • modlářství (uctívání soch, obrazů, oltáře, hostie, ostatků svatých aj.) – 5M 5,7?9; Iz 2,8
    • modlitby ke svatým, zesnulým (mše, zádušní mše)
    • modlitby k andělům (Zj 22,8.9)
    • různé formy mariánského kultu (růženec, víra v Mariánská dogmata …) – 1Tm 2,5; Jer 7,16-18
    • magie skrze svěcenou vodu, posvěcené předměty aj.

    2. HŘÍŠNÉ ČINY

    Sexuální nečistota – 5M 5,18 – při rozhovoru a modlitbě odmítat popis intimností, nepřipustit mluvení o jakýchkoli detailech; vyznat i u předků, zničit pornografické časopisy, památky po partnerech aj.

    • onanie, pornografie, sprosté vtipy
    • sexuální vyzývavost, způsob oblékání
    • sexuální život před manželstvím
    • cizoložství
    • sexuální zvrácenosti (incest, homosexualita, znásilnění, pedofilie, masochismus, sadismus, styk se zvířaty, nekrofilie, exhibicionismus, i navštěvování nudistických pláží atd.) – vyznat i u předků (Ř 1,23-32)

    Vražda a nenávist

    • vražda, interrupce (netýká se jen žen, ale i mužů, kteří svolili k záhubě svého dítěte), sebevražedné tendence (vyznat Ž 118,17)
    • neodpuštění, nenávist, hořkost – 1J 3,15; Mt 18,21-35 (neodpuštění vyznat jako hřích – neseš zodpovědnost za své reakce); Odpustit rodičům, partnerovi (i bývalým), sourozencům, sousedovi, různým skupinám (např. komunistům …)
    • rasismus, antisemitismus
    • horory, násilí ve filmech

    Mamon a závislosti

    • láska k penězům – 1Tm 6,10; Mt 6,21; závist – 5M 5,21
    • krádeže, podvody, úplatky
    • hazardní hry, počítačové hry, hrací automaty, sázení, loterie (víra ve štěstí)
    • opilství, obžerství, kouření

    Hříšná slova

    • braní Božího jména nadarmo (citoslovce, zaříkávací formule)
    • lež, pomluvy, křivé svědectví, zrada, nedodržení smluv
    • prokletí, svazující výroky – zrušit výslovně platnost jednotlivých kleteb
      - kletby lidí v autoritě: rodičů, učitelů, lékařů (máte nevyléčitelnou nemoc apod.) aj.
      - kletby okultně zatížených lidí
      - svazující výroky (např.: ty jsi nemehlo, z tebe nikdy nic nebude…)
      - negativní výroky o sobě (přijal jsi sám sebe?)

    Vzpoura – vztah k autoritám, pohrdání autoritami
    šest rovin autority: 1) člověk – Bůh, 2) manžel – manželka, 3) rodiče – děti, 4) pastýř – ovce, 5) občan – vláda, 6) zaměstnavatel – zaměstnanec

    3. PŘEDCHOZÍ HISTORIE RODINY

    • vztah k rodičům (úcta – 2M 20,12; chyběla poslušnost v dětství – Ko 3,20; Ef 6,1-3), uhození rodiče (2M 21,15), zlořečení rodičům (2M 21,17; 3M 20,9); zlehčování rodičů (5M 27,16) – po vyznání rozlomit kletbu a omluvit se rodičům
    • zranění v dětství způsobené rodiči: odmítnutí, nenávist, zanedbávání, lhostejnost, podceňování, spory, hysterie, rozvod, rozmazlování, podmíněná láska, nedostatek tělesné lásky, hrozby, zastrašování, manipulace, sexuální zneužití, přetěžování, despotismus, agresivita, křivdy, svazující výroky – odpustit, pozvat do vzpomínek Ducha svatého, rozvázat, žehnat, přijmout uzdravení z Ježíšovy záměny na kříži
    • vztah ke svým dětem – omluvit se, přijmout odpuštění

    4. PÝCHA ŽIVOTA – těžko se přesně vymezuje, je to postoj svévole a nezávislosti na Bohu

    • nadhled nad Biblí – staví se nad Boha: já jsem měřítkem toho, co je správné (kdo rozhoduje o tom, co je pravda: člověk nebo Bůh?)
    • samospravedlnost: stačím si sám, jsem v pořádku
    • povýšenost nad lidmi (já jsem inteligentnější, starší, bohatší, mám lepší způsoby aj.), pohled svrchu: já jsem měřítkem toho, jací jsou druzí – to se může týkat i křesťana v pohledu na nevěřící: jako by byl víc než oni
    • život ve vlastní síle (spoléhat sám na sebe, přehnaná důvěra ve své schopnosti)
    • neschopnost odpočívat (v extrémní poloze závislost na práci – workholismus)
    • nezdravé vztahy k lidem (závislost na lidech je nezávislostí na Bohu)- Jr 17,5-8
    • odmítání zodpovědnosti

    OSVOBOZENÍ
    Důležitá je pokora (ponížit se, přiznat si: potřebuji vysvobození) a upřímnost.
    Pod vedením Ducha, ve jménu Ježíš:

    • vyslovit odpuštění: 1J 1,9 (máme autoritu: J 20,23)
    • jedná-li se o démonizaci (vše nutkavé a znečisťující), svázat a vyhnat démony (vše okultní, sexuální nečistota a prokletí na sebe váže démony)
    • vyslovit, že prokletí je zlomeno (Ga 3,13?14)
    • zničit příslušné předměty, vrátit ukradené, omluvit se, přerušit kontakty s lidmi a skupinami, které by mne pokoušeli opět k hříchu

    Pozor na extrémy (šťourání v minulosti aj.) – Boží moc není v míře podrobnosti ani v metodě, ale v poslušnosti a ve víře ve jméno Ježíš. Osvobození je věcí našeho aktivního postoje. Někdy démoni odejdou, aniž by je kdo vymítal – skrze naše pokání a život v poslušnosti před Bohem ztratí nárok a moc (Jk 4,7)
    Život v poslušnosti:

    • denně se nechat naplňovat svatým Duchem
    • nenávidět hřích, usilovat o svatost
    • žít v jistotě odpuštění hříchů a děkovat Bohu
    • milovat a číst Bibli
    • mít své místo v konkrétním společenství Božího lidu
      Život v poddanosti Bohu také působí, že se démoni, kteří odešli, již nevrátí (Mt 12,43-45).
      Na rozpálené plotně nevysedávají žádné mouchy. (Reinhard Bonnke)

    Doporučená literatura:
    Wolfhard Margies: Osvobození, Logos Praha 1991
    Derek Prince: Požehnání nebo kletba, vyber si!, B. Šípek 1994

    Příspěvek byl publikován v rubrice Základy víry se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

    Komentáře nejsou povoleny.