Pij s otevřenými ústy!

Nedávno jsme na modlitebním setkání volali k Pánu, že žízníme po živé vodě, po Bohu a Jeho slávě. Po vyjádření této naší touhy jsem uviděl v duchu ležící svini, která byla připravena napojit mlékem svá mláďata. Cítil jsem výzvu: „Pojď a napij se!“ S odporem jsem však odmítl. Pak jsem přemýšlel nad tímto viděním a ptal se Pána: „Co to znamená? A je to vůbec od Tebe?“ Poté jsem ve svém srdci uslyšel slova: „Můj lid chodí k nečistým zdrojům! A přitom je otevřena vyvěrající studnice vody života na hoře mé svatosti. Vystup na moji horu, navaž vodu z mé studnice spásy a pij životodárnou vodu, která způsobí, že se sám staneš studnicí vody života pro své okolí.“

V březnu tohoto roku jsme všichni starší našeho sboru byli v Berlíně na semináři s Lee LaCossem, kde nám Lee mimo jiné prorokoval: „Chci, aby si každý z vás uvědomil, že jsou řeky, které plynou od mého trůnu – proudy, které plynou a obveselují město Boží – přinášejí radost na všechna obytná místa. A vy jste moje obytné místo. Chci, abyste vzali tu moji řeku a chci proměnit tu vodu ve víno, říká Pán. A bude nová míra radosti a uzdravení. Pij z té řeky života! Uvolňujte můj lid, aby mohli z hloubky pít. Vůbec se neboj, jestli se opijí a budou naplněni do opilosti. To neustavuje člověk. Já jsem ten, kdo řídí moji církev tak, jako na den Letnic. Cítím, jak to přetéká. Toužím, aby moji lidé se naučili, jak žít v naplnění.“

Existuje neviditelná duchovní Řeka. Řeka svými toky oblažuje město Boží, svatyni příbytku Nejvyššího. (Ž 46:5) Je to Řeka Ducha svatého, která obveseluje Boží lid. Pán Ježíš znal občerstvující moc této Řeky a na své cestě z ní často pil. V Žalmu 110,6b je psáno: Cestou z potoka pít bude, proto vztyčí hlavu. I tebe chce naučit pít z tohoto zdroje. Znamená to však vystoupit na Horu a navážit vodu ze Studnice – tedy něco to stojí. Svině tohoto světa se ti nabízí bez jakéhokoli tvého úsilí. Je to velice pohodlné. Dnes již nemusíš ani vstávat z křesla, máš přece dálkový ovladač! Těch pohodlných zdrojů tohoto světa je jistě více, není to jenom televize. Vystoupit však na Boží horu svatosti a navážit čistou a životodárnou vodu ze Studnice spásy však stojí za to. Můžeš pak vztyčit svojí hlavu a to v této strachem a nepokojem zmítané době velice potřebujeme. Pán Ježíš řekl u Lukáše 21:25-28: „A budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných před řevem a vlnobitím moře. Lidé budou omdlévat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět; neboť mocnosti nebes se zachvějí. A potom spatří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, protože se přibližuje vaše vykoupení.“ Ty se máš napřímit, ty máš vztyčit svoji hlavu a to úzce souvisí s tvým pitím živé vody. Uč se pít z té duchovní Řeky – ve svém soukromí, ale zvu tě i na setkání církve a různé modlitební iniciativy našeho sboru. Nenech se spoutávat strachem a kontrolou, co si o tobě řeknou druzí, když budeš skákat, tancovat, křičet, smát se, hlasitě zpívat v jazycích … Pán nás osvobozuje od náboženské ztrnulosti!

Všichni jsme napojeni v jednoho Ducha a všichni z něj můžeme pít (viz 1 K 12:13). Každý znovuzrozený křesťan má ve svém nitru pramen vody, tryskající k věčnému životu (Jan 4:13-14). A každý Duchem naplněný křesťan má ve svém nitru dokonce řeky (Jan 7:37-39). Přicházej proto každý den k Pánu, vyjadřuj mu svoji žízeň a pij – vírou přijímej toto duchovní naplnění. Nedávno měl jeden bratr vidění nedopité sklenice vína a Pán říkal: „Dopíjejte ten pohár až do dna na každý den!“ Pak z tvého břicha poplynou řeky živé vody.

Jak však prakticky máme pít Ducha svatého? Odpovím jednoduše: Pij s otevřenými ústy! Jestliže budeš pít se zavřenými ústy, zcela jistě se poleješ a vůbec nenapiješ. Podívejme se do Žalmu 116:12-13(Kral.): Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná? Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu. Bohu se můžeš odvděčit tím, že vezmeš z jeho ruky kalich mnohého spasení a budeš pít skrze oslavování jeho jména. Podobně to říká apoštol Pavel v Efezským 5:18-21: A neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale naplňujte se Duchem. Mluvte k sobě ve chvalozpěvech, v oslavných zpěvech a v duchovních písních, svým srdcem zpívejte a hrajte Pánu a vždycky za všechno děkujte ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci. Podřizujte se jeden druhému v bázni Kristově. Duchem svatým se naplňujeme mluvením! To jsou otevřená ústa skrze která přichází a vychází plnost Ducha svatého. Tak se uvolňují prameny a řeky, které jsou hluboko ve tvém nitru. Nebuď pasivní (biblicky řečeno líný) a aktivně rozněcuj svými ústy Ducha svatého, který v tobě přebývá.

Jak jsi přijal Ducha svatého? Přišel jsi k Ježíši a požádal ho o naplnění Duchem svatým. Pak jsi ve víře otevřel svá ústa a začal mluvit v jiných jazycích, jak ti Duch dával promlouvat (viz Sk 2,1). Stejně tak jako jsi na začátku přijal Ducha svatého, pij ho každý den. Nebraňte mluvit jazyky. (1 K 14:39b)

Věřím ve ztišení, mlčení, uctívání a naslouchání, ale věřím také v mluvení. Ducha svatého máme pít ústy. Do svatyně svatých musíme jít přes nádvoří. Ducha svatého nemůžeme do sebe „vmyslet“. Pak máme místo duchovního ztišení a naslouchání duševní kontemplaci. Cesta do Boží přítomnosti (kde se Bohu klaníme a jistě i mlčíme) vede přes mluvení – děkování, chválu, vyznávání Božího slova a mluvení v jazycích. Ducha svatého pijeme skrze naše otevřená ústa.

Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky. Čest mi vzdá zvěř pole, šakalové i pštrosi; obdařil jsem poušť vodou a pustou krajinu řekami, abych napojil svůj vyvolený lid. Lid, jejž jsem vytvořil pro sebe, ten bude vyprávět o mých chvályhodných činech. (Izajáš 43:18-21)

Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí. Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům. (Izajáš 58:11-12)
Příspěvek byl publikován v rubrice Vítězný život křesťana se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.