Tvoje identita v Kristu

Ježíš řekl: „Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a žádné město nebo dům sám proti sobě rozdělený neobstojí.“ (Mt 12,25) Člověk, který nenávidí sám sebe a neustále se s někým srovnává, nad druhého povyšuje, nebo před někým neustále ponižuje, je rozdělený sám v sobě a ve svém životě neobstojí. Proto je pro každého z nás zásadně důležité, abychom přijali sami sebe a sami se sebou se smířili. Jak můžeme milovat druhé, když sami sebe nenávidíme? To je naprosto nemožné! Ježíš řekl: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ (Mt 22,39)

Byl jsi stvořen pro Krista (Ko 1,16). Jsi zde na zemi Jeho velvyslancem (2K 5,20). Jsi stvořen k tomu, abys miloval lidi vně i uvnitř církve. Jsi vyslán získávat učedníky v tomto světě (Mt 28,18-20) a budovat církev (1K 12-14). Jsi povolán k tomu, abys sloužil – tedy z toho, co máš, dával druhým. A ty jsi již mnoho přijal! Nebo ne? Nezapomínej na žádné Boží dobrodiní (Ž 103,2). Co však člověku brání sloužit Bohu i druhým je méněcennost.

Méněcenný člověk hledá svoji hodnotu a identitu v sobě samém a ve srovnávání se s druhými, místo aby ji hledal v Hospodinu a jeho Slovu. Jsi Boží mistrovské dílo (Ef 2,10)! Jsi jedinečný! Jsi Božím synem nebo dcerou! Synem nebo dcerou Krále králů! Proto hledej, co o tobě říká Bůh v Písmu a proměňuj se tak obnovou své mysli (Ř 12,2).

Vyhledej si následující verše. Jestliže jsi se znovuzrodil skrze pokání a přijetí Krista, pak jsi v Kristu (1K 1,30), tato slova ti náleží (2K 1,20) a mluví o tvé identitě. Rozjímej nad nimi. Vyslovuj je nahlas. Modli se je. Udělej si z nich své osobní vyznání a zapiš si je. Buď v tom pilný, proměna pokroucené a deformované duše je dřina. Ježíš řekl následující podobenství: „Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí.“ (Mt 13,33) Představte si to: Tři měřice je téměř 40 litrů. Prohníst takové množství mouky s kvasem je pořádná dřina. Ale jen tak můžeme vidět ve svém životě výsledky.

Před mnoha lety jsem si vyhledával každý den jeden verš, který popisoval, co jsem, co mám a co můžu v Kristu. Věnoval jsem tomuto slovu čas a „snědl“ jsem ho. To vypůsobilo proměnu a revoluci v mém myšlení.

Probuď se, probuď, oděj se silou, oděj se svými skvostnými rouchy, setřes prach a povstaň, usídli se, rozraz pouta na své šíji! (viz Iz 52,1-2) Vyjdi z vězení démonického útlaku. Pán otevřel dveře tvého vězení. Ve jménu Ježíše vyjdi! V jeho autoritě přemáhej nepřítele. Pán stojí za tebou, dal ti vše potřebné k zbožnému životu (2P 1,3), ale TY povstaň! Choď duchem a vládni nad svojí nestálou duší. Při svém rozhodování se nech vést duchem a poslušností Božímu slovu a ne méněcenností. Nech se vést Duchem svatým a ne tělem – strachem, co si o tobě řeknou druzí. Buď svůj bez jakékoli masky. Odhoď každou náboženskou masku a přijmi svoje obdarování i omezení. Pán tě stvořil dobře, on se nespletl (Ř 9,20).
Příspěvek byl publikován v rubrice Vítězný život křesťana se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.