Jak si udržet svobodu od zlých duchů

Většinu lidí, kteří jsou osvobozováni od zlého ducha, ten zlý duch jen tak neopustí a bude se pokoušet vrátit. Takže musíte být na to připraveni. A když sloužíte lidem, musíte je vyučovat, aby i oni na to byli připraveni.

Osm principů:

1. Učiňte Ježíše Pánem v každé oblasti svého života

Radím vám, abyste po vašem vysvobození neopustili tuto místnost bez toho, že byste učinili Ježíše Pánem každé oblasti svého života. Neodcházejte, dokud si tím nebudete jisti. Kdekoli je Ježíš Pánem, tam jste naprosto bezpečni.

V Mt 12,43-45 nás Ježíš varuje: „Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá. Tu si říká: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.’ A když přijde, nalezne dům prázdný, zametený a vyzdobený. Potom jde a bere s sebou sedm jiných duchů, horších než je sám; a když vejdou, bydlí tam. A poslední věci onoho člověka bývají horší než první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.“

Zlý duch má snahu se opět vrátit a je mu to umožněno, pokud najde člověka prázdného. Velmi vážná je okolnost, že pokud se zlý duch vrátí, nebývá obvykle sám, ale přivede s sebou sedm horších než je sám. Takže to, co bude v životě postiženého následovat, překoná to, co předcházelo. Vzpomínám si na mnoho lidí, kteří měli ohromné zkušenosti s Pánem, dosáhli úplného osvobození, a dnes? Nechtěl bych být na jejich místě! Učednictví, následování Krista není hrou, dokonce ani ne hezkou náboženskou hrou. Křesťanství je záležitostí života a smrti.

Dovolte Ježíši, aby se stal Pánem každé oblasti vašeho života, vašich myšlenek, sexuálního života, rodinného života i financí. Budete mít možná boje, ale budou-li vaše motivy a úmysly správné, Pán vás jimi vítězně provede.

2. Oblečte si oděv chvály

Iz 61,3: „(Hospodin mě poslal) pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje.“

Lékem proti temným, negativním náladám a postojům je oděv chvály. Když budete nosit oděv chvály, budou se vám tito temní, zlí duchové vyhýbat, protože jim budete nahánět větší strach než oni mohou nahnat vám. Budete-li neustále chválit Pána, způsobíte ďáblovi větší problémy než může on způsobit vám. Chceš-li si udržet nepřítele od těla, chval Ježíše 24 hodin denně a budeš svobodný od nevítaných návštěvníků.

3. Oblečte si úplnou Boží výzbroj

Je vyjmenována v Ef 6,13-17: „Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste mohli odolat v den zlý, všechno vykonat a zůstat stát. Stůjte tedy opásáni na bocích pravdou, oblečeni v pancíř spravedlnosti, nohy obuté v připravenosti k službě evangelia pokoje; k tomu všemu vezměte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny hořící šípy toho Zlého. A vezměte přilbu záchrany a meč Ducha, jímž je slovo Boží.“

Vezmete-li si celou Boží výzbroj, jste chráněni od hlavy až k patě kromě jedné části a to jsou záda. Takže se nesmíte k ďáblovi otáčet zády. Nezbývá nám čas, abychom hovořili o každé části, ale řeknu něco o přilbě spasení. Přilba chrání hlavu – náš myšlenkový život. Pavel vybízí křesťany v Efezu, kteří už byli spaseni, aby si vzali přilbu spasení. Tedy přilbu nedostáváme automaticky při zkušenosti spasení. V Bibli máme odkazy. Jeden odkaz je na 1Te 5,8, kde se mluví o přilbě naděje spasení. Naděje je tou přilbou, která chrání náš rozum. Naděje je pozitivní postoj. Jinými slovy, musíš se stát optimistou.

4. Žijte podle Božího Slova

To znamená nežít svými city, nežít tím, co lidé říkají, neřídit se podle sebe, ale řídit se Božím Slovem. Křesťan, kterému diktují například vlastní pocity, je nestálý a stává se terčem satanských útoků. Ježíš říká v Mt 4,4: „Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ Takže pro všechno přicházíme do Božího Slova. Možná jste slyšeli o třech „F“: facts (fakta), faith (víra) a feelings (pocity). Fakta jsou v Bibli a nemění se. Vírou se těchto faktů či skutečností držíme. Pocity se víře přizpůsobí, následují víru tam, kam dojde. Vaše pocity nejsou ani zdaleka tak důležité, jak si myslíte. Rozhodující je vaše vůle. Jestliže převrátíte pořádek a začnete od pocitů, pak bude i váš život naruby, vzhůru nohama. Je to záležitost disciplíny. A disciplína nebývá v oblibě.

5. Poddejte se Bohu

A pak můžeš odolávat ďáblu. Jk 4,7: „Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás.“ Nemůžeme se vzepřít ďáblu, pokud jsme se nejprve nepoddali Bohu. Teprve potom, když se vzepřeme ďáblu, od nás uteče. To je záruka.

6. Pěstujte správné společenství

Každý má nějaký druh společenství: buď s věřícími nebo s nevěřícími. Ale když chodíme ve světle, máme vzájemné společenství. Člověk, který nepěstuje pravé společenství, sotva kdy zůstává svobodný. Velmi záleží na tom, zda máme správné nebo špatné společenství. Do značné míry na tom závisí další průběh našeho života.

1J 1,7: „Jestliže však chodíme v tom světle, jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ V řečtině je tato věta v přítomném průběhovém čase a dává asi tento smysl: Chodíme-li stále ve světle, trváme-li v chození ve světle, jako on je ve světle, pokračuje naše vzájemné společenství, a krev Ježíše Krista, jeho Syna, nás neustále očišťuje od každého hříchu. Není to tedy jednorázová zkušenost, ale průběžná zkušenost v našem životě. Možno též říci, že Ježíšova krev neočišťuje ve tmě, ale očišťuje nás jen tehdy, chodíme-li ve světle. Jestliže chodíme ve světle, má to dva důsledky:

  1. máme společenství;
  2. krev Ježíše Krista nás očišťuje od každého hříchu.
Z toho logicky vyplývá, že pokud nemáme společenství s našimi bratry a sestrami, nechodíme ve světle a jeho krev nás neočišťuje. Mít společenství s věřícími, má tedy rozhodující význam. Přístup k Ježíšově krvi máme jen tehdy, splníme-li podmínky. Věděli jste to? S Ježíšovou krví nelze nakládat libovolně. Slyšel jsem lidi říkat: „Pane, očisti mě svou krví!“ Pokud však současně s prosbou nevyhověli Božím požadavkům, nemohli být očištěni. Neměli k tomu právo. Podívejme se na podmínky:

  1. 1Pt 1,2 „Podle předzvědění Boha Otce v posvěcení Ducha k poslušnosti a pokropení krví Ježíše Krista.“ Co předchází pokropení krví? Poslušnost. Neposlušní nejsou kropeni krví Pána Ježíše Krista. Chcete-li chodit a žít pod mocí Ježíšovy krve, musíte chodit v poslušnosti, to je chodit ve světle, což znamená mít společenství s ostatními věřícími.
  2. Podívejme se ještě na druhou stránku věci. 2K 6,14-18: „Nebuďte zapřaženi do cizího jha (heterozygein – táhnout pod cizím jhem, být spřažen s dobytčetem jiného druhu. Manželství se latinsky řekne coniugium, což doslova znamená: společné jho) s nevěřícími. Neboť co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké je společenství světla s tmou? Jaký je souzvuk (symfónésis, shoda – viz Mt 18,19) Krista s Belialem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení svatyně Boží s modlami? Neboť vy jste svatyní Boha živého, jak řekl Bůh: ,Budu bydlet v nich a procházet se mezi nimi, a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.’ Proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se,’ praví Pán, ‚a nečistého se nedotýkejte; a já vás přijmu a budu vám Otcem a vy mi budete syny a dcerami’, praví Pán Všemohoucí.“
V řeckém textu Nového zákona tvoří verše 2K 6,14 až 2K 7,1 souvislý oddíl (perikopu). Rozdělení Bible na kapitoly a verše je dílem lidí a ne vždy se dobře trefili. 2K 7,1 nelze oddělit od předchozích veršů. 2K 7,1: „Když tedy máme tato zaslíbení, milovaní, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, dokonávajíce své posvěcení v bázni Boží.“

Zde vidíme, že zodpovědnost za očišťování je na nás. Očišťujme se od veškeré poskvrny těla a od poskvrny ducha. O tom je na mnoha místech Písma, zejména Statého zákona, zmínka. Když jde věřící člověk ke kartáři, je to jako by řekl, že si jde jen pro legraci sexuálně povyrazit s manželkou souseda. Duchovní smilstvo je však z Božího hlediska mnohem vážnější než tělesné. Tolik k požadavku, abychom udržovali správné společenství.

7. Poddejte se disciplíně

Sk 11,26b: „V Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.“ Žádná oblast života křesťana se neobejde bez autority a disciplíny. Pro mne je to jednoznačné: křesťan je učedníkem. Kdo není učedníkem, nemá právo používat označení „křesťan“. Učedník (disciple) je člověk, který je pod disciplínou (discipline). Učedník je tedy pod učením, disciplínou, kázní. Ž 94,12: „Blaze muži, jehož, Hospodine, káráš, jehož svým zákonem vyučuješ.“

Podřiďte se duchovní autoritě! Lidé, kteří to nedělají, se vždy stávají terčem satanských útoků. Za roky svého křesťanského života jsem uviděl spousty mužů a žen, kteří měli velké hřivny a duchovní dary, ale nechtěli se podřídit autoritě. Skončili v jámě. Skoro každý měsíc se to děje, vždy nové a nové případy.

Muž, který byl dvacet let pastorem, se dopustí cizoložství se svou sekretářkou. Žena, která byla zdatnou duchovní pracovnicí, se rozvede. Známý kazatel zemře jako alkoholik. Neříkejte, že se to neděje. Mohl bych uvádět jména. A proč? Protože tito lidé nebyli poddáni Boží autoritě. Zvláště to platí pro ženy. První nebyl sveden Adam, ale Eva. Pavel říká ve 2K 11,3: „Ale bojím se, aby snad tak, jako had svedl Evu svou vychytralostí, nebyla porušena i vaše mysl a neodvrátila se od upřímné a čisté oddanosti Kristu.“

Proč byla Eva svedena? Protože se dobrovolně dostala mimo autoritu svého muže. Kdyby ďábel dodržoval Boží řád, šel by napřed za Adamem. Tím, že šel napřed za Evou, podařilo se mu ji svést k tomu, aby se dostala mimo Adamovu autoritu. Kdosi řekl: „Kdyby Eva hadu řekla: „Bez manžela s cizími hady nemluvím!“, bylo by tím zabráněno všem problémům lidské rasy.“

Milá sestro! Možná, že máš nezachráněného manžela. I když není zachráněn, je tvou hlavou. Bůh neříká, že záleží na tom, zda je muž věřící nebo nevěřící. Nechci tvrdit, že vina je vždy při ženě, ale setkal jsem se s tímto problémem už tolikrát, že bych o tom zde měl říci pár slov. Muž musí být podřízen duchovní autoritě zrovna tak, a to v Kristu, v jeho těle.

Žd 13,17: „Poslouchejte své vůdce a buďte poddajní, neboť oni bdí nad vašimi dušemi jako ti, kdo budou vydávat počet; ať to mohou dělat s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám nebylo k užitku.“ Nový zákon předpokládá, že každý nevěřící je podřízen v církvi svým správcům. Pokud žádné správce nemáte, modlete se za ně, abyste je dostali. Bez nich jste ve velmi nebezpečné situaci!

Říká Jk 5,14: „Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá lékaře?“ Ne! V Bibli stojí: „Zavolej starší sboru!“ Tento verš předpokládá, že máte své starší, které můžete zavolat. Můžete zaručit, že nebudete nikdy nemocni? Také bych si to přál. Můžeš mít jakkoli silnou víru, někdy se bez pomoci starších neobejdeš.

Když jsem měl odjet na misii do Kenji v Africe, měl jsem se podrobit preventivní kůře proti malárii, spočívající v užívání tablet. Pán mi řekl: „Myslíš, že na to nestačím?“ „Dobře, Pane, důvěřuji ti.“ O několik měsíců později jsem měl všechny projevy malárie: bolesti hlavy, pocení, horečky, bolesti. Co dělat? Byl jsem členem misie, která neměla starší, měla však jednoho muže ve funkci hlavního tajemníka, který se měl o nás starat. Večer jsem řekl ženě: „První, co ráno udělám, zavolám bratra Soamse, aby se za mě modlil.“ Víte, co se stalo? Když jsem učinil toto rozhodnutí, byl jsem uzdraven! Ráno jsem ho přece zavolal, protože jsem nechtěl riskovat, ale byl jsem už zdráv. Dostal jsem tím dobrou lekci, protože jsem tehdy byl dosti nezávislou osobou, která si myslela, že je duchovnější než on. Možná tomu tak i bylo. Je však třeba uvážit, že duchovnost musí jít ruku v ruce s pokorou.

Poddejte se disciplíně! Je mnoho forem disciplíny, kázně. Je kázeň v rodině, ve státě, ve sboru. Jakákoliv kázeň je náležitá, poddejme se tomu. Podívejme se na okamžik do 1S 15,23: „Neboť vzpoura je hřích čarodějnictví (doslovný překlad).“ Jestliže máš vzpurný postoj, vystavuješ se čarování. V USA máme generaci z 60. let, kdy téměř všichni mladí lidé se stali rebely. Vzpoura proti domovu, vládě, proti církvi atd. A téměř bez výjimky se dostali do okultismu. Protože vzpoura je totéž jako čarování.

8. Učiňte Ježíše středem!

J 12,32: „A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.“ Takže, jakmile je satan vyvržen, vyvyšujte Ježíše, učiňte ho středem. Nezaměřujte se na ďábla. Nejlepší způsob, jak s ním zacházet, je nevšímat si ho, ignorovat ho. Budeme-li vyvyšovat Ježíše, potáhne nás i posluchače k sobě.