Nahý otec a Hospodin, Bůh Šémův

Boží plán je zachránit před věčným zahynutím celé rodiny a jednat v tomto světě skrze celé rodiny. Církev má být místem, kde celé rodiny slouží Hospodinu celým srdcem. Jistěže v Božím plánu jsou i svobodní lidé. Církev má být též místem pro vdovy a sirotky.

Noe našel u Hospodina milost uprostřed soudů nad zvrácenou společností. Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem. A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta. (Gn 6,8-10) Bůh však jedná s celou jeho rodinou a říká mu: „S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů. (Gn 6,18) Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý.“ (Gn 7,1) Tento spravedlivý Boží muž uposlechl a s ním i jeho rodina, proto byli zachráněni před vodami potopy a stali se Božím nástrojem obnovy života. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše. (Gn 7,23) Poté co Noe vyšel z archy, vybudoval Hospodinu oltář a uctíval ho zápalnými obětmi. Bůh odpověděl a Noemu a jeho synům požehnal a řekl: „Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem.“ (Gn 9,1.8.9) Je to Boží plán jednat s celými domy – rodinami a zasáhnout naše potomstvo.

Noe pracoval pro záchranu své rodiny. Jeho poslušnost a oddanost Hospodinu měla vliv na celou jeho rodinu. Vírou dostal Noé pokyn ohledně toho, co ještě nebylo vidět, a v bázni Boží připravil archu k záchraně svého domu. Skrze svou víru odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je na základě víry. (Heb 11,7) Bůh zve, dává příležitosti a trpělivě čeká, kdy se lidé obrátí k němu, přijmou Krista a skrze vodní křest vstoupí do smlouvy s ním. Boží trpělivost ve dnech Noémových vyčkávala, zatímco byl stavěn koráb, v němž jen několik, to jest osm duší, bylo zachráněno skrze vodu. Naplnění tohoto předobrazu křest i vás nyní zachraňuje, ne jako odložení tělesné špíny, nýbrž jako odpověď dobrého svědomí Bohu, skrze zmrtvýchvstání Ježíše Krista. (1Pt 3,20-21)

Podobně byl vychvácen (na přímluvu Abrahama) spravedlivý Lot z převrácené Sodomy. Boží poslové Lotovi řekli: „Máš li zde ještě někoho, zetě, syny, dcery, všechny, kteří v tomto městě patří k tobě, vyveď je z tohoto místa. My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili.“ Lot tedy vyšel a promluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery. Řekl jim: „Vyjděte hned z tohoto místa, poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu.“ Ale zeťům to připadalo, jako by žertoval. (Gn 19,12-14) Lot byl tedy vyveden z města pouze se svojí ženou a oběma dcerami. Soud byl pak seslán na Sodomu a Gomoru pro jejich hrůzné nepravosti. Nakonec Lot přišel i o svoji ženu. Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup. (Gn 19,26) Chtěla se vrátit, protože měla srdce u hodnot Sodomy. Ježíš říká: „Nikdo, kdo vloží svou ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.“ (L 9,62)

Milost prokázanou Noemu a Lotovi uprostřed zkázy Ježíš popisuje následujícími slovy: „A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny. Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka. Kdo v onen den bude na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. Pamatujte na Lotovu ženu. Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu.“ (L 17,26-33)

Pojďme se vrátit k Noemu. Naše spravedlnost, víra a poslušnost mají zásadní vliv na celé naše rodiny a potomstvo. Je však ještě jedna velice důležitá oblast, která určuje, jestli žijeme my a naše děti v požehnání nebo v prokletí, a tou je vztah k otcům (matkám) a autoritám obecně.

Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův. Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země. I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu. Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím. Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili. Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn, řekl: „Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!“ Dále řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem! Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!“ (Gn 9,18-27)

Otec Noe zhřešil, opil se a obnažil uprostřed svého stanu. Jeho syn Chám ho spatřil v této odporné a nepřístojné situaci. Viděl svého otce (svoji autoritu) v jeho zlém a nenásledováníhodném stavu. Co se odehrálo v Chámově mysli a v jeho srdci? Jak na selhání svého otce reagoval? Věřím, že nám Duch svatý chce skrze tento oddíl Písma zjevit velice důležitý postoj našeho srdce, který rozhodne o požehnání nebo prokletí. Věřím, že poučení je zde ještě hlubší než jen to, že se rodiče nemají obnažovat před svými dětmi.

Chám ve svém srdci pohrdl svým otcem kvůli jeho selhání. Představuji si, co asi říkal svým bratřím poté, co uviděl nahého a opilého otce. „Pojďte se podívat na našeho spravedlivého a moudrého fotra. Ha, há …“ Kraličtí ve svých poznámkách podávají výklad jednoduchou větou: „Cham posměvač.“ Naproti tomu Šém a Jefet šli pozpátku a pláštěm přikryli nahotu svého otce. V jejich srdci byl respekt a úcta k autoritě svého otce. Oni jistě jeho čin neschvalovali, nebyl jim však příčinou pohrdání a vzpoury. Můj děda byl opilec, který se nestaral o svou rodinu. Nikdy jsem však neslyšel od svého otce říci o něm nic negativního a pohrdlivého. Můj otec (a to byl neobrácený člověk!) měl k němu přesto všechno hlubokou úctu. Šém a Jefet nahotu svého otce nespatřili, protože ji nevyhledávali a když se s ní setkali, tak ji hned přikryli a nikde o nahotě svého otce nemluvili. Nejde o to hřích tutlat a omlouvat. Když Noe procitl z opojení, o tomto hříšném jednání jistě hovořili. Chám však využil pádu svého otce k vyjádření svého vzpurného pohrdání.

Po procitnutí Noeho je vysloveno prokletí. Je prokleto Chámovo potomstvo – „Proklet buď Kenaan …“ Kenaan byl synem Chámovým a vzešel z něho Kananejský národ, který pro svoji velikou bezbožnost nakonec propadl zkáze. Naše postoje k autoritám mají vliv na naše děti! Vzpoura a pohrdavý vztah k otcům a matkám vede do prokletí a otroctví.

Šémovi a Jefetovi Noe požehnal: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův …“ Hospodina nazývá jménem svého prvorozeného syna právě pro jeho příkladný postoj. Šémův vztah k Hospodinu se projevil v jeho přístupu k chybujícímu otci. Hospodin je nazýván Bohem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým pro víru a vztah těchto praotců k Hospodinu. Chámův postoj k chybující autoritě odhalil chybějící vztah s Bohem – tedy jeho bezbožné a vzpurné srdce. Noe vlastně chválí Hospodina, žehná jeho jménu, že vypůsobil v Šémovi takový příkladný postoj a z toho vyplývající jednání.

Co máš dělat, když jsi měl Chámův postoj k autoritě a je ti to líto? Jak zaujmout správný postoj k hříšnému otci (nebo matce)? Nazvi vše pravými jmény ve světle Písma. Čiň pokání a přijmi odpuštění. Pokud tvůj otec skutečně zhřešil, odpusť mu, že ti v tom byl špatným vzorem. Střež ve svém srdci úctu a respekt.

Důsledně též vychovávej své děti k úctě k autoritám. Zlehčování, pohrdání, vysmívání, zlořečení a uhození svých rodičů uvádí do smrti (viz Ex 21,15.17; Lv 20,9; Dt 27,16; Př 15,20; 19,26; 20,20; 23,22; 28,24; 30,17). Kolikrát jsem viděl, jak se rodiče takovému jednání přihlouple zasmáli, nebo si to trapně nechali líbit již od svých malých capartů. Svojí důslednou výchovou své děti uvádíme do života a požehnání. ,Cti svého otce a matku,’ to je první přikázání se zaslíbením, ,aby ti bylo dobře a abys byl dlouhověký na zemi.’ (Ef 6,2-3) Písmo nás také vyzývá, abychom střežili svá srdce před pohrdáním rodiči zvláště v jejich stáří (viz Př 23,22).

Ať je požehnán Hospodin, Bůh Šémův! Ať ti požehná Hospodin, Bůh Šémův!

Příspěvek byl publikován v rubrice Výchova dětí, manželství a rodina se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.