Nová Evropa a duch synů Řecka

Během několika minulých měsíců jsem byl opakovaně jak v Izraeli, tak v Řecku a učinil jsem tam velmi zajímavý objev. Jakmile jsem otevřel Bibli v Izraeli, Boží slovo na mne doslova vyskočilo. Dostával jsem zjevení za zjevením. Duch svatý ke mně mluvil velmi zvláštním způsobem. Jsem si jist, že tam mnoho jiných lidí učinilo stejnou zkušenost.

Avšak v Řecku to bylo zcela jinak. Když jsem tam chtěl číst svoji Bibli, shledal jsem velmi obtížným rozumět čemukoliv, co jsem četl a jakoby bylo pro mne Boží slovo zvláštně uzavřené. Ptal jsem se: „Pane, proč je tomu tak?“

 

Toto bylo jako spouštěcí páka pro odpověď, která daleko přesahovala moje představy. Odpověď se nachází v jednom verši, o kterém si myslím, že je klíčový pro tento čas:
Judu si napnu jako lučiště, na tětivu vložím Efrajima. Zburcují tvé syny, Sijóne, proti synům tvým, Jávane (angl. překl. Řecko). Učiním tě mečem bohatýra. (Za 9,13)
Prorok Zacharjáš mluví o bitvě mezi syny Sijónu a syny Řecka. Nazývám to bitvou s „Řeckým duchem“. Tento duch je silně přítomný a mocný v Evropě dnešních dnů. Abychom byli v této bitvě vítězní, musíme se naučit rozpoznat tohoto Řeckého ducha v naší společnosti, ale ještě více ho rozpoznávat v našich životech.
Nová Evropa
Prvního května 2004 bylo deset nových zemí a 75 miliónů lidí připojeno k Evropské unii. Těsně předtím, než se konala oficiální vstupní slavnost v Dublinu, jsem viděl v televizi titulky irských novin, kde bylo napsáno: „Úsvit nové Evropy“. Co je však tato nová Evropa? Německý časopis „Der Spiegel“ napsal, že jednota Evropy je založena na antickém základu a tímto způsobem na myšlení řeckých filosofů, jako je Platón a Aristoteles. V boji za novou evropskou ústavu má hrát kořen řeckého myšlení tak velice důležitou roli, že to dokonce veřejně kritizoval i papež v Římě 20. června 2004: „Je nebezpečné oddělit Evropu od jejích křesťanských kořenů.“ Evropská ústava bez zřetele ke křesťanství by byla výslovným vyhlášením, že nová Evropa je založena výhradně na antickém myšlení a přemýšlení, kde není místo pro Boha.
V této souvislosti je velmi důležité se blíže podívat na symbol Evropy: býka s pannou, která jede na jeho zádech. To nás přivádí zpátky k mýtu o fénické princezně Evropě unesené okouzleným Diem, který byl v podobě býka. Unesl ji na Krétu, aby ji tam znásilnil. Aby zamaskoval své opovrženíhodné chování, prokazuje jí čest a pojmenovává kontinent na její počest. Symbol Evropy není nic menšího, než symbol pro další unesení na zádech Dia. Představuje úsilí zrušit křesťanské kořeny kvůli antickým kořenům Evropy na Krétě.
Počáteční jiskra pro Olympijské hry v Aténách
Paralelně k rozšíření Evropské unie vidíme přípravy (psáno v roce 2004) pro jednu z největších a podle mého názoru celosvětově nejvlivnějších událostí: Olympijské hry, které se konaly v Řecku, letos poprvé v zemi svého původu od roku 1896. Co je tak špatné na této masové sportovní události? Stará Olympie byla domovem jednoho ze sedmi divů světa, obrovské sochy Dia, udělané ze zlata a slonoviny. Hry byly konány u nohou této sochy, k poctě a uctívání Dia. Před tuto sochu byly přineseny lidské oběti. Průběžně byl udržován zapálený oheň. Tento Olympijský oheň byl předtím zapálen Diovými kněžkami pomocí zrcadel. V moderní době tentýž Olympijský plamen byl zapálen znovu poprvé v roce 1936 jako následování iniciativy nacistů pro Olympijské hry v Berlíně. Běžci nesli pochodeň z Řecka do Berlína. Také letos byl tento plamen zapálen v pohanském obřadu. Poprvé v dějinách byl nesen přes všech pět kontinentů. Pochodeň všude vítali s velkým nadšením, zrovna tak jako oficiální delegaci. Je to oltářní oheň, kterému se na světě dostává největší pocty. Je to plamen pohanské a démonické modloslužby. V úvodní slavnosti se zpívala olympijská hymna, kterou se zval Zeus, aby znovu přijal národy do svého vlastnictví. Miliardy lidí sledovaly tento obřad v televizi a nevědomky se staly účastníky hrozného celosvětového uctívání. Uvědomujeme si ve skutečnosti, jaké otevření pro temnotu to vytvořilo?
Kdo je Zeus?
Průměrný středoevropan, když slyší jméno Zeus (2.p. Dia), obvykle pomyslí na hodiny dějepisu, řecké vzdělání a kulturu, krásné sochy a zábavné mýty. Všechno z toho je neškodné. Ve skutečnosti je však Zeus démonická a satanská mocnost. Můžete ho ztotožnit s knížetem Řecka zmíněným v Danielovi 10,20. Je obrazem falešného otce, který svojí libovůlí zneužívá svoji moc a hledá jenom svůj vlastní prospěch. Zeus je autor deformovaného obrazu Boha, který je stále přítomný v našem myšlení dodnes. Je to bůh, na jehož slovo se nemůžete spolehnout, a který dělá jenom to, co jemu nakonec přináší prospěch. Vyžaduje pouze výsledky a oběť, a podporuje soutěživost a boj, kde přežívají jenom silní a slabí budou obětováni. Víte, že na počátku Olympijských her byl ten, kdo prohrál, zabit a obětován Diovi? Není možné, že toto je tím perverzním původem evolučního myšlení, které nenechává prostor pro slabé a prohrávající? Zeus je představitel hrozného obrazu boha, obrazu falešného otce, který je stále hluboce zakořeněn v naší mysli skrze humanistické myšlení v jeho různých formách. V roce 1997 široce uznávaný biblický učitel Derek Prince mluvil na konferenci v Altensteigu a poskytl pozoruhodný úvod do ducha humanismu a širokého počtu falešných učení a lží „ducha synů Řecka“ a zrovna tak jeho účinků na církev na celém světě. Mezi jinými věcmi řekl: „Modlete se, aby neudeřil předtím, než přijde jeho čas.“ Je možné, že už jsme dosáhli toho času?
Znaky Řeckého ducha
Skutečné bitevní pole pro boj popsaný v Zacharjášovi 9,13 se nachází v naší mysli. Je to naše myšlení, které umisťuje naše intelektuální schopnosti a naše vlastní sekulární znalosti vedle a nebo nad zjevení Boží. Jestliže je bohem Zeus, svévolný despota nebo spící obr, nemůžeme brát příliš vážně ani jeho slovo. Z tohoto důvodu kritické myšlení rozhoduje o tom, které části Bible jsou skutečnost a které ne. Uvědomujeme si, jak nenápadně Řecký duch ovlivňuje téměř každou oblast našeho myšlení a činnosti? Jemně šeptá: „Když tomu nerozumím, tak to nemůže být pravda!“ To nakonec vede k určitému druhu naturalismu, který popírá Boha a ďábla, věčnost a zázraky, prostě všechno nadpřirozené.
Před několika dny mi vyprávěla šokovaná učitelka o velmi nenápadném posunu paradigmatu v jejím předmětu biologie. Zamýšlené osnovy pro rok 2004/2005 v oblasti Baden-Württembergu vyžadují, aby se v páté třídě nevyučovala evoluce jako vědecká teorie, ale jako filosofická ideologie, jako absolutní pravda. Na dotaz jí člen školského vedení v Baden-Württembergu řekl, že se od ní jako učitelky biologie vyžaduje zdržet se vší kritiky vůči evoluci a že by neměla studentům ukazovat na žádnou slabost evoluční teorie. Z tohoto příkladu můžeme vidět tendenci snížit víru ve stvoření na záležitost patřící do říše pohádek.
Tento druh „naturalismu“ je doplněn dvěma zdánlivě neškodnými vedlejšími účinky, které jsou jako symptomy nemoci, ohrožující život a které ukazují na destruktivní kořeny: pochybnost a skepticismus. Po dlouhou dobu byly moje myšlenky ovlivňovány těmito dvěma myšlenkami, a lepily se na mě jako dva nerozluční přátelé. Po celou dobu mé humanistické výchovy doma u rodičů se zdály blízké a užitečné, ale když jsem byl spasen, náhle se vynořily jako nepřekonatelné bariery, jež se tyčily nad mými myšlenkami a blokovaly víru v mocného a nadpřirozeného Boha. V univerzitním městě Tübingen, kde se zrodila naše služba „TOS“, jsem měl příležitost studovat Řeckého ducha u mnoha různých lidí po více než 20 let. Vedle poznatků dosažených ve vědě a výzkumu, rozložil tento duch jako plazící se jed mysl a intelekt celých generací studentů, a krok za krokem vytlačoval základy biblické pravdy.
Vrozená vada křesťanství v Evropě
Jsem přesvědčen, že to byl nakonec vliv Řeckého ducha, který vedl k vrozené vadě křesťanství v Evropě, jež bylo okradeno o svou pravou moc a duchovní autoritu až doposavad. Co se může zdát jako neškodné kulturní jmění filosofického myšlení a lidského snažení v západním světě, je v očích Bible vzpurným povstáním sebespravedlivého a sebeoslavujícího člověka, který povstává proti poznání Boha skrze své vlastní myšlení a to, že sám sebe činí měřítkem všech věcí. Skutečně si uvědomujeme, jak mocně byl a je schopen se tento Řecký duch během století upevnit a zinstitucionalizovat v našem západním světě? Když se podíváte na architekturu mnoha důležitých vládních budov, univerzit a kulturních center v Evropě samotné (také v Americe, mimochodem), můžete si uvědomit, jak je náš estetický vkus formován řeckou antikou od svých vlastních kořenů. Je překvapivé vidět, jak často jsou sloupy a štíty založeny podle řeckých chrámů.
V tomto bodě, shrnu tři hlavní oblasti, kde vidím Řeckého ducha se projevovat v Evropě:

  • Falešný obraz Božího otcovství ovlivněný Diem.
  • Falešné myšlení, které nedůvěřuje Božímu slovu a nehledá pravé zjevení od Boha, ale samo v sobě.
  • Víra se stala neúčinnou, je poznamenána pochybnostmi a skepticismem vůči Božímu slovu, a tak je okradena o svoji skutečnou moc a zůstává bez ovoce.
Chápeme již nyní, o čem je tato bitva mezi syny Sijónu a syny Řecka podle Zacharjáše 9,13? Je to bitva o svět živého Boha. Bitevní pole je v naší mysli a ať si to již uvědomujeme nebo ne, naše víra a naše myšlení jsou velmi hluboce infikovány tímto Řeckým duchem.
Bitva o Slovo
Před několika měsíci jsme otevřeli naše nové centrum „Jesus Live“ přímo na obchodním náměstí. Je umístěno v budově pocházející z roku 1475, která byla používána jako hostinec v 15. století. Je dost dobře možné, že tam pobývala jedna z vedoucích osobností reformace Philipp Melanchton (1497 – 1560). Melanchton byl jedním z vedoucích učenců 16. století a učil jako profesor na universitě v Tübingen několik let. Byla to jeho myšlenka přeložit Nový zákon do němčiny, a po Lutherově smrti formoval v rozhodujících letech církev, která následovala reformaci. V jeho hrudi žily tři duše: humanistická, křesťanská a esoterická. Jeho učitel matematiky Johann Stöffler uvedl Melanchtona do astrologie, která se pro něj stala druhým zdrojem zjevení vedle Bible až do jeho smrti. Praktikoval věštění z ruky a měl zážitky s okultními jevy. Wolfhard Margies píše ve své knize Německá historie pro přímluvce (kterou lze vřele doporučit): „Navzdory jeho geniu, Melanchton velmi neprospěl reformaci kvůli svému hlubokému duchovnímu zmatku (…), chladu srdce a beznaději, strachu a slepotě z astrologie, která se oděla do hávu nevykoupené reformace bez života“ (str. 61). Události začínající Lutherovou reformací posunuly Evropu z temného středověku do nové epochy. Reformace bojovala za obnovení víry, založené na milosti Boha samotného. Luther pozdvihl meč, který byl živý a činný, ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč, Slovo Boží. Jeho válečný pokřik „sola scriptura“ (samotné slovo) proměnilo celou Evropu. Evropa potřebuje nové reformátory, kteří pozvednou znovu meč Božího slova, a kteří nedovolí, aby se stal znovu tupým, jako to učinil Melanchton. Melanchton otevřel dveře pro Řeckého ducha a dovolil své kritické mysli přijmout jiný, bezbožný zdroj zjevení kromě Božího slova. Když se toto stane, přítomná živá víra se promění v kámen a uvízne ve vyjetých kolejích náboženských obřadů. Kritika Bible a omezování moci Ducha svatého budou nevyhnutelnými důsledky. Dnes jsme znovu vystaveni této bitvě za Slovo Boha, který se nemění. Je možné, že po člověku jakým byl Martin Luther, bude Bůh ještě znovu volat novou generaci radikálních reformátorů, kteří zruší smlouvu s Řeckým duchem a stanou se „bojovníky meče“ (Za 9,13)? Jsem přesvědčen, že to tak je!
Duch synů Sijónu
Před třemi lety nás Duch svatý žádal, abychom pořádali koncert uctívání na poušti v Beeršebě bez přítomnosti obecenstva. Tento koncert změnil můj život. Existuje rozdíl, když milujete Izrael, což je něco, co Pán dal na mé srdce hned od mého spasení, anebo zda si uvědomíte, že váš postoj vůči Izraeli je pro vás zdrojem požehnání nebo prokletí. Čas vnějšího nerozlišování pominul. Chtěl jsem poznat ducha synů Sijónu a věděl jsem, že se to může stát jenom tam, kde vytvoříme přátelství s Izraelem. Od té doby jsme zakoušeli a zakoušíme bezprecedentní pomazání a změnu. Jediný způsob jak milovat, je dávat sebe. Je to také pravda o našem vztahu k Izraeli? Nová Evropa přestala stát bok po boku Izraeli již před dlouhou dobou. Je zde však mnohý lid, který pozvedá svůj hlas v Davidově duchu pro Izrael. Tento lid pochází ze všech církví a kongregací, společenství různých denominací, pozvedá svůj hlas a spojuje se v modlitbě za Izrael. Ať již je náš duchovní domov kdekoli, měli bychom být součástí tohoto lidu!
Příklad perly
Ježíš vyprávěl podobenství kupce, který našel jednu perlu a prodal všechno, co měl, jen proto, aby ji koupil (Mt 13,45-46). My víme ke komu tato perla velké ceny ukazuje: je to Ježíš! Ježíš říká, že jenom ti, kteří nechají za sebou všechno ostatní a položí to k jeho nohám, obdrží všechno (Lk 9,24). Avšak perla velké ceny je také Slovo (J 1,14)! Jestliže je toto pravda, měli bychom zacházet se Slovem Božím zrovna tak, jako kupec zacházel s perlou. Opustil všechno jen proto, aby se zmocnil této jedné drahé perly. Nemůže to také znamenat, že nás naše falešné koncepty výchovy chtějí učinit měřítkem všech věcí? Není to snad naše myšlení, které se snaží přizpůsobit Boží slovo naší nevěřící a kritické mysli? Není již na čase, abychom vyměnili naše prohlášení nezávislosti od boha – Dia za dětskou závislost na našem nebeském Otci, který na nás po celý den s láskou čeká se vztaženýma rukama? Chci vás povzbudit, abyste učinili tento krok. On je jediným základem pravé nové Evropy a jediným světlem, které se nemění pro zatmění z odvrácení (Jk 1,17).
Olympijský plamen již byl zhašen a hry v Aténách se skončily. Bitva s Řeckým duchem teprve začala. Proč by nemohlo být možné, aby Evropa činila pokání ze svých obživených pohanských, antických kořenů a vrátila se k živému Bohu? Hlad po uzdravení a dotyku moci Boží v Evropě je úžasný! Jsme na kraji úsvitu nového dne! Buď budeme plní pochybností a strachů, neškodní bez jakékoliv duchovní autority, mající jenom velmi málo viditelného ovoce, nebo se staneme „bojovníky meče“, pravými válečníky pro kříž, kteří se postaví proti mocnostem temnoty a přinesou žeň duší nepředstavitelných rozměrů.

Použito se svolením vydavatele, TOS Trendletter říjen 2004 © TOS Dienste Deutschland e.V.,
z angličtiny přeložila Daniela Čížkovská

Příspěvek byl publikován v rubrice Analýzy, trendy, společnost se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.