Izrael a „synové Řecka“

Jobst Bittner

Prorocké vhledy se musí v budoucnosti osvědčit. Mnohé nebudou sdíleny s jistým „Pán říká…“, ale spíše letmo, nejistě, s prosbou pečlivě sledovat a zkoumat události. Tak je to i s těmito prorockými náhledy na Izrael. Nevím, zda přesahují množství prorockých poznatků, které už máme, ale přesto je považuji za tak důležité, že podstupuji riziko, že se mezi spoustou ostatních ztratí. Takže, sami zkoumejte.

V tomto roce vzbudily naši pozornost dvě události. Na cestě do New Yorku jsme se zastavili ve Washingtonu. OSN dosud nebyla v centru našeho zájmu, ale tam jsme cítili, že bychom této mocné organizaci měli věnovat pozornost. Rozhodli jsme se, že si při prohlídce hlavního stanu OSN uděláme „modlitební vycházku“ po budově. Vliv OSN na světovou politiku je nepopiratelný, stejně jako její synkretická1, sekulárně – humanistická ideologie. Její mírová aktivita je v mnoha ohledech obdivuhodná, její filozofický nárok však univerzální. Teď nepatřím k těm hlasům poslední doby, které ve všem tuší skryté sítě světové vlády sjednocení. Biblická pravda je mnohem jednodušší. Bible nás stále znovu povzbuzuje, abychom „posly míru“ důkladně pozorovali. Mohou připravovat cestu pro mnohem větší pohromu, jejíž rozsah si nedokážeme představit2. Noviny v Americe podávají zprávy o tom, jak lavinovitě by se mohl šířit vliv OSN pod vedením nového generálního tajemníka, jako např. Billa Clintona. Také souběžné usilování jeho manželky paní Hillary Rodham Clintonové o prezidentský úřad v USA by jen stěží mohlo zůstat bez vlivu na svět.

OSN v Jeruzalémě

Druhá událost nás vede do Izraele. Pán nás požádal, abychom tam prostě letěli a na místě se modlili. Bylo to přesně tehdy, kdy byl rozpuštěn parlament. Aniž bychom to zamýšleli, pohybovali jsme se ve stopách Billa a Hillary Clintonových, kteří se v Izraeli týden před tím zúčastnili slavnosti u památníku Jishaka Rabina. Naše cesta vedla do Knessetu, parlamentu Izraele. Také zde jsme si při prohlídce budovy udělali modlitební vycházku. Můj pohled padl na „Prohlášení nezávislosti Izraele“ (Independence Declaration). Je to krátký dokument, snad v rozsahu dvou stran A4. Od svého sepsání je základem pro veškerou legislativu Izraele. Otcové zakladatelé jím podepsali závazek, který pro Izrael platí dodnes. Jedna z jeho vět zní: „Stát Izrael bude věrný principům charty Spojených národů.“3 Osobně jsem přesvědčen o tom, že ústava má v duchovním světě rozhodující význam. Neustanovuje totiž pouze pravidla a zákony demokratického uspořádání, ale svým postojem, například k náboženské svobodě a lidským právům, ustanovuje zásadní duchovní hodnoty národa. Možná si vzpomínáte, kolik křesťanů při formulování evropské ústavy bojovalo o odvolávku na Boha. Může být, že otcové zakladatelé Izraele vstoupili skrze závazek k humanisticko – sekulárnímu kodexu hodnot do nesprávného závazku a ochranu Strážce Izraele vyměnili za zdánlivý politický mír? A nemá tento závazek, když není obrácením se a zástupným vyznáním Božího lidu vymazán a zneplatněn, účinnost až dodnes?

Při průjezdu Jeruzalémem jste překvapeni přítomností OSN. Sleduje dodržování míru Izraelců s Palestinci. Její hlavní stan leží na jedné hoře u East Talpiot ve východní části Jeruzaléma, v bývalém sídle posledního britského guvernéra před založením Izraele. Pod horou se vine prastarý systém tunelů, který sloužil jako vodojem pro chrámovou horu. Chtěl bych vám před očima vykreslit scénář, který by se, možná ne v této formě, ale s podobnými rysy, mohl odehrát. Izrael stojí před politickou výměnou generací. „Stará garda“ generace budovatelů, ke které patří Ariel Šaron, musela vyklidit pole mladší a také liberální generaci. Izrael oprávněně touží po míru a pod tlakem Američanů se pokouší uzavírat další kompromisy s Palestinci. Otevření hranice v pásmu Gazy bylo předehrou, rozhovory o rozdělení Jeruzaléma mají následovat. Situace ohrožení na severu Izraele je stále naléhavější. Svými hrozbami zničit Izrael získá Írán nezastřený vliv na Blízkém východě. I když svá zařízení na obohacování uranu nechá kontrolovat pozorovateli OSN, je jen otázkou času, kdy bude vlastnit svoji první jadernou zbraň. Konflikt o rozdělení Jeruzaléma hrozí eskalovat do té míry, že pro zachování světového míru bude jen jedno řešení. OSN nabídne „zmezinárodnit“ Jeruzalém, tedy postavit jej pod její ochrannou vládu a mandát. Aby ukázal světu, že Jeruzalém se stal světovým městem pokoje, přesídlí nový generální tajemník OSN, vyhlášený přítel Palestinců a Židů, do Jeruzaléma.

Boj o Jeruzalém

Může být, že poslední věta v „Independence Declaration“ Izraele může mít tak nedozírný účinek? Myslím, že ano. Pro lepší porozumění chci použít obraz, který používá Zachariáš při popisu Mesiášovy říše pokoje. Mluví o konečném boji synů Sijónu proti synům Řecka4, kdy se Izrael stane mečem v Hospodinově ruce. Víme, že církev je vždy také odrazem společenského a politického vývoje národa. Je solí a světlem, městem na hoře, orientací a duchovním modelem pro národ5. Jsou Mesiášské sbory v Izraeli dostatečně připraveny a vyzbrojeny pro tento rozhodující duchovní boj? A jak v tom můžeme, jako Kristova církev západního světa, Izrael podporovat?

V hebrejském významu slova v sobě jméno Jeruzalém ukrývá dvojí výpověď. „Jerušalájím“ je duální tvar a znamená, že nad pozemským Jeruzalémem je ještě nebeský Jeruzalém. Oba tvoří jednotu a společně jsou „městem pokoje a dokonalosti“6. Věděli jste, že Jeruzalém má ještě druhé jméno a to zní „město Sodoma a Egypt“? Jan ve Zjevení7 popisuje dobu v Jeruzalémě, kdy „šelma, která vystoupí z propasti“ má politickou moc beztrestně zabít dva svědky a jako výstražný příklad je nechat ležet na ulici blízko místa, kde byl ukřižován Ježíš8. Jeruzalém bude zjevně pro odpadnutí svých obyvatel od Boha označen jako „Sodoma“ a „Egypt“9. Když jsem to ve Zjevení poprvé četl, myslel jsem, že je to omyl. Jak se mohou tato jména shodovat s povoláním Jeruzaléma? Jsem přesvědčen, že ukazují na to, s jakými mocnostmi, silami a knížectvími se v duchovním boji bude muset vypořádávat církev poslední doby. Stejně jako Izrael v Egyptě, byl Jeruzalém od vyhnání Židů roku 135 n.l. až do založení státu Izrael utlačován a držen v zajetí. Až dodnes Izrael vzdoroval muslimskému ohrožení. Stejně tak se musí bránit rostoucímu tlaku OSN, aby se výměnou za záruku jisté a mírové budoucnosti vzdal svého specifického povolání a tím také nároku na Jeruzalém. Pokud Sodoma reprezentuje prostopášnost, homosexualitu a rozkoš, můžeme zde snadno rozpoznat Jeruzalém dnešní doby.

Kréta, Evropa a Pelištejci

Abychom porozuměli, proč máme také v Izraeli co do činění s „duchem synů Řecka“, musíme na chvíli změnit směr pohledu a zabývat se pozoruhodným pozorováním událostí v dějinách. Zní to pro nás neobvykle, ale Evropané a Pelištejci mají při vší rozdílnosti stejné historické kořeny. Pelištejci jsou národ mořeplavců, a pocházejí z biblicky doloženého Kaftoru10, kterým je míněna Kréta. S Evropany mají společné kořeny v minojské kultuře na Krétě, rodišti a prameni ducha Řecka. Evropané i Pelištejci až dodnes ovlivňují různým způsobem „syny Sijónu“ v Izraeli. Ať skrze konflikt s potomky Pelištejců, Palestinci nebo skrze vlivy helénisticky formovaného, sekulárně – humanistického myšlení západního světa – duchovní boj Izraele je konflikt s duchem „synů Řecka“. Jak řecká filozofie, tak humanismus dělají z člověka instanci, která v konečném důsledku všechno hodnotí a posuzuje. Rozumové myšlení, skepse a logika jsou postaveny na místo víry, která důvěřuje slovu. Individuální seberealizace stojí proti životu v závislosti a poslušnosti Boží vůle – to vše jsou představy z řecko – helénistického dědictví. Tento vliv proniká západní svět už tak dlouho, že už si ho vůbec neuvědomujeme, stejně jako naše dýchání: Protože ho tak dobře známe, už ho nevnímáme. Jak mohou synové Sijónu proti duchu Řecka vítězit, když ho pořádně neznají? Může být, že až dodnes oloupil mesiášskou církev, stejně jako sbory v západním světě, o jejich vlastní autoritu a sílu k vítězství?

Je jeden duchovní princip, který stále platí. Duchovní autoritu mám tehdy, jsou-li moje vlastní ruce očištěny11. Jako se musel očišťovat velekněz, aby mohl za hříchy národa předstoupit před Boha, tak musí být očištěn Boží lid, aby v modlitbě mohl s kněžskou autoritou zodpovídat před Bohem za národ. Abych tuto otázku osvětlil, podívejme se na chvíli do Staré smlouvy. V 1S 13 je příběh, který má podle mého názoru význam i dnes. Izraelský národ se ve střetu s Pelištejci nacházel v téměř bezvýchodné situaci. Pelištejci měli v boji převahu. Co se s Izraelem dělo? Saul se pokusil seskupit vojsko, ale „Pelištejci se shromáždili, aby bojovali s Izraelem. Měli třicet tisíc vozů, šest tisíc jezdců a lidu takové množství jako písku na mořském břehu“12 Lid byl v takovém útlaku, že se musel skrývat v jeskyních, rozsedlinách, skalních stržích, slujích a jamách. Veškeré vyhlídky v boji byly předem ztraceny. Není divu, protože Izraelci měli proti Pelištejcům ohromnou nevýhodu. Pelištejci se naučili, jak ze železa vyrábět a ostřit meče a kopí a tyto vědomosti Izraelcům upírali13. V Izraeli byly nádherné dary a služby. Izraelci byli ctitelé, umělci, obchodníci, proroci, pastýři, učitelé, ale neměli kováře, kteří by pro Izrael uměli vyrábět a ostřit zbraně14 a nástroje. Izrael byl armádou beze zbraní. Jak se to mohlo stát? Jak mohl Izrael v této situací tak dlouho žít a akceptovat ji, aniž by rozeznal nebezpečí? Není dnes Kristova církev v podobné situaci? Nechala se kováři sekulárně – humanistického myšlení odzbrojit a oloupit o svou kněžskou modlitební autoritu? Pokud ano, je nutné se očistit, znovu přijmout povolání a znovu se stát „mečem v ruce bohatýra.“

Duch milosti a proseb o slitování

Izrael se bude muset rozhodnout. Pod čí vládou bude Jeruzalém? Bude Jeruzalém jednou „zmezinárodněn“ a bude muset žít pod mandátem OSN? Podřídí se rozumu a úsudku Spojených národů, aby získal přístup k míru? Tlak na Izrael sílí. Jeruzalém je stále více „číší, po níž se zapotácejí“ a „vzpěračským balvanem“ pro všechny národy. Je modlitební boj o budoucnost Izraele, který může vést pouze sama mesiášská církev. Od Ješuy, krále všech králů dostali mandát k řízení dějin svého národa. O Izrael budou bojovat dosud nevídaným způsobem, jako Abraham o Sodomu a Gomoru. Pastoři, pastýři a duchovní vedoucí budou jako Mojžíš pozvedat své ruce v nové modlitbě s autoritou. V době velkých útoků Pán nejprve „zachrání Judské stany a potom bude štítem tomu, kdo sídlí v Jeruzalémě“.15 Je před námi doba, kdy Bůh znovu vyzbrojí svůj lid a dá modlitební probuzení netušeného rozsahu. Vylije „ducha milosti a proseb o smilování“! Budeme na to připraveni? Evangelium je absolutním nárokem na život každého člověka! Každý, kdo o tom svědčí, se může stát nepřítelem vytoužené harmonie náboženství a pokoje. Jak v západním světě zacházíme s harmonizačními procesy sekulárního humanismu? Západní společnost je přímo zaplavena filozofiemi a kulturou antického Řecka. Je Kristova církev v západním světě ochotná oddělit se od představ svého sekulárního řecko – filozofického dědictví a jako „synové Sijónu“ se skutečně postavit na stranu Izraele? Věřím, že na mnoha místech se to už děje a chci vás k tomu povzbudit.

Poznámky:
1 Synkretismus znamená směs náboženských myšlenek nebo filozofií do nového systému, nebo světového názoru. Předpokladem je, že nábožensko-filozofické dílčí aspekty rezignují na jediný nárok: absolutnost. (Podle: WIKIPEDIA, freie Enzyklopädie)
2 sr. Ez 13, 10nn; Mk 13, 22nn
3 „THE STATE OF ISRAEL will be … faithful to the principles of the Charter of the United Nations.”
4 Zach 9, 13: Judu si napnu jako lučiště, na tětivu vložím Efrajima. Zburcuji tvé syny, Sijóne, proti synům tvým, Jávane. (Řecko – pozn.překl. ) Učiním tě mečem bohatýra.
5 Mt 5, 13 – 15
6 sr. Benjamin Berger in: Eine Herde, ein Hirte (Jedno stádo, jeden pastýř – pozn.překl.); Berlin 2002, S.138
7 Zj 11, 8: A jejich mrtvá těla budou ležet na náměstí toho velikého města, které se duchovně nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován jejich Pán.
8 Vycházím z toho, že se jedná o ulici (v jiných překladech náměstí) u Chrámu hrobu v Jeruzalémě.
9 Jan toto jméno přijal „v duchu“
10 sr. 5M 2, 23; Jr 47, 4; Am 9, 7
11Jk 4, 8
12 1S13, 5nn
13 1S 13, 19: V celé izraelské zemi nebylo možno najít kováře. Pelištejci totiž říkali: Jen ať Hebrejové nevyrábějí meče ani kopí.
14 1S 13, 22: V čas boje tomu bylo tak, že lid, který byl se Saulem a Jónatanem, neměl po ruce meč ani kopí; měl je pouze Saul a jeho syn Jónatan.
15 sr. Zach 12, 7-10

Přeložil Petr Dvořák, použito se svolením vydavatele, TOS Trendletter prosinec 2005 © TOS-Dienste Deutschland e.V.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analýzy, trendy, společnost se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.