Žárlivě milující Bůh

(Výklad jazyků z nedělního shromáždění 16.11.2008)

 

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z otroctví, osvobodil jsem tě. Vezmi plášť svobody, zahal se do něj. V něm jsi v bezpečí. Ptáš se, co je tím pláštěm? Je to moje přítomnost, je to moje slovo. V mé přítomnosti a v mém slově jsi vždy v bezpečí. Je to také pokora. Ten plášť je ošuntělý a pro tento svět nezajímavý, ale v mém Království je to nejvyšší hodnost. Je to hodnost, se kterou chodil Ježíš po této zemi. (tn)

 

Vytáhl jsem svůj meč z pochvy, aby vyčistil každou nečistotu, aby vyčistil všechny věci, které bojují boj proti tvému duchu. Můj meč, to je Boží slovo, které je ostré na obě strany. Mojí touhou je, aby tento meč prošel tvým srdcem a abys mu dovolil projít tvým srdcem. Ten meč oddělí světské touhy a odstraní nejenom negativní myšlenky nebo hříšné postoje, ale odřízne i milování tohoto světa, pohodlnost, laxnost, necitlivost. Dovol, ať můj meč projde tvým srdcem, protože mojí touhou je, aby se můj meč dostal do tvých úst a do tvých rukou. (jr)

 

Ti budou, praví Hospodin zástupů, v den, který připravuji, mým zvláštním vlastnictvím, budu k nim shovívavý, jako bývá shovívavý otec k synu, jenž mu slouží. Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce. (Mal 3,17-18) Bůh chce, aby byl vidět jasný rozdíl mezi těmi, kteří Bohu sloužit chtějí a mezi těmi, kteří Bohu sloužit nechtějí. Aby tento rozdíl byl zřetelný, dává Bůh zde nejdříve určitou podmínku. Musíme se stát jeho vlastnictvím. Bůh klade důraz na to, jestli jsi jeho vlastnictvím. Co to znamená být jeho vlastnictvím? Být jeho otrokem a nemít už vůbec nic svého. Všeho nechat a stát se jeho vlastnictvím. Jsi jeho vlastnictvím? Bojíš se Hospodina? Bojíš se ho tak, že se bojíš hřešit, protože ho to zraní? Tam bude k nim shovívavý, jako bývá otec k synu, který mu slouží. Otec je k synovi shovívavý tehdy, když syn dělá to, co má. Když nechodí po správných cestách, otec ho vychovává a kázní. Syn mu musí chtít sloužit, chtít pro něj udělat všechno. Pán na to klade důraz a ptá se tě: „Jsi skutečně mým vlastnictvím? Vlastním tě?“ (ph)

 

Vnímal jsem žárlivé volání Boha: „Můj synu, dej mi své srdce.“ Volání Božího srdce, které se o nás nechce s nikým a ničím dělit. Pán volá v 2K11,2: „Zasnoubil jsem vás jako čistou pannu jedinému muži a to Kristu a žárlím na vás velkou žárlivostí.“ Bůh se v desateru (2M 20,5) představuje jako Bůh žárlivý a žárlivě milující. Bůh na mnoha místech starozákonních proroků mluví o soudu nad Izraelem. Z těch slov čiší zranění Božího srdce z nevěry lidu. Mluví o smlouvě ze své strany a porušení smlouvy z druhé strany. Vnímal jsem volání Božího žárlivého srdce, zraněného srdce, které dává najevo, že nás chce mít pro sebe, jenom pro sebe. Bůh, který se o nás nechce s nikým dělit. (pd)

 

Bůh je do nás zamilovaný a nebude se o nás s nikým dělit. (gf)

 

Pavel říká církvi, kterou založil: Neboť na vás žárlím Boží žárlivostí; zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu představil Kristu. (2K 11,2) Pane, my jako starší toto zasvěcení obnovujeme a říkáme, že žárlíme na každého člena sboru Boží žárlivostí. Říkáme, že jsme zasnoubili tuto církev jedinému muži, abychom tento sbor jako čistou pannu představili Kristu. (tk)

 

Otče, děkuji ti za to, že už tehdy před lety (když jsme se modlili toto slovo), tak i teď jsi tato slova slyšel a vzal jsi je vážně. Děkuji ti za to, že ty jsi tím aktérem a iniciátorem smlouvy, že jsi ten první, kdo tu smlouvu vytváří a vstupuje do ní. Děkuji ti za tvoji věrnost tehdy, když my jsme nevěrní. Otče, prosím tě o to, aby jsi do nás vložil tu touhu po svatosti, touhu po tom, abychom stáli ve tvé smlouvě. Dej nám, abychom poznali zraňující bolest, kterou prožíváš, když porušíme smlouvu. Prosím tě také o to, abychom prožívali radost ze svatosti, kdy pro nás svatost není břemenem. Nebude to pro nás jenom nějaké odškrtávání seznamu smíš, nesmíš, vyplňování okének, co jsem udělal a co jsem neudělal. Dej nám prožít rozkoš ze svatosti. Ať prožijeme, že žádosti světa a naše hříšné choutky nás nemohou přitahovat, ale budou pro nás odpadem a smetím, protože budeme vidět něco lepšího, něco krásného, něco co je v následování tebe a ve společenství s tebou. Otče, dej nám ten nový rozměr svatosti, ne svatost v křeči, ale svatost skrze zamilovanost do tebe. Zamilovanost skrze otevření očí, kdy uvidíme to dobré, co nám dáváš, že to je lepší, než cokoli jiného. Otče, tam kde jsme padali, kde jsme porušovali smlouvu, ať všichni vidíme to, že to, co máš ty, je lepší. Že to, co nám dáváš ty, čas s tebou, společenství s tebou, to že patříme tobě, není možné nahradit něčím jiným. Dej nám tento rozměr svatosti, kdy budeme prožívat radost ze svatosti. (pd)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazeno, Proroctví se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.