Život, který mluví – Božský charakter

Znovu zakoušíme zklamání či dokonce rozčarování, které přichází tehdy, když uznávaní Boží služebníci padnou do hříchu.

 

Je to pro nás nebezpečný čas. Jak budeme reagovat? Budeme se v soukromí radovat z toho, že jsme viděli skryté nedostatky a varování, která druzí neviděli? Budeme zlehčovat ty, kteří byli uzdraveni, kteří se obrátili, nebo ty, kteří zakusili Boží jednání? Máme se domnívat, že vše byla jen komedie? Cožpak zde nikdy neexistoval skutečný hlad po Bohu? Byla vše pouze přetvářka nebo pokrytectví?

 

Před mnoha lety, kdy vyšel najevo morální pád jednoho významného televizního evangelisty, vyjadřoval se o tom na veřejnosti jiný televizní evangelista ostře a s odsouzením. Pán mi vložil do srdce touhu napsat tomuto evangelistovi dopis. „Bratře, buď opatrný. Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno.“ (Mt 7,1-2). O několik týdnů později bylo americké veřejnosti oznámeno, že tento muž, který tak ostře odsuzoval, sám upadl do sexuálního hříchu. Většina z nás by potvrdila obdarování, které bylo na obou těchto mužích, avšak jejich charakter nedosáhl míry jejich obdarování.

 

Charakter a obdarování jsou rozdílné věci. A to je důvod, proč někdy můžeme vidět, jak mimořádně obdarovaní Boží mužové a ženy morálně selhávají.

 

Vzpomeňme si na mocně obdarovaného Samsona, jehož charakter nikdy nedosáhl míry jeho obdarování.

 

Nezapomeňme na Davida, vraha a cizoložníka. Byl David pomazaný? Ano. Byl obdarovaný? Ano. Padl? Ano. Byl obnoven? Ano. Měl jeho pád následky? Ano. Přesto jej Pán později označuje jako „muže podle mého srdce“ (Sk 13,22).

 

Přemýšleli jsme někdy nad tím, že Petr v tu noc, kdy byl Ježíš zrazen, třikrát zalhal, ale o padesát dní později se stal Božím vyvoleným kazatelem, který volal celý národ k pokání? Zajímalo by mě, jestli v tom davu lidí o Letnicích byla ten den i mladá služka, které Petr lhal. Pokud ano, jak těžké pro ni asi bylo slyšet evangelium právě z Petrových chybujících, dosud neobnovených úst.

 

Pokud jsme zhřešili, býváme někdy znovu obnoveni pro naši službu a Boží záměr. Jindy, podle Božího svrchovaného rozhodnutí, přijdeme o část svého dědictví. To se stalo v případě Mojžíše, který v určitém okamžiku řekl s pýchou: „To vám z tohoto skaliska máme vyvést vodu?“ (Nu 20,10) Pro tento hřích Mojžíš nikdy nevstoupil do země svého dědictví. Byl stále vůdcem, ale jeho čas byl ukrácen.

 

Podle Bible je tedy správné činit toto: zkoumejte duchy, jsou-li z Boha (1J 4,1), a současně brát v úvahu skutečnost, že my všichni jsme Božími stvořeními, která procházejí procesem výchovy. Nemůžeme označovat za obdarované pouze ty, jejichž život je dokonalý, ale kdyby byl někdo i přistižen v nějakém přestoupení, vy, kdo jste duchovní, napravujte takového člověka v duchu mírnosti a dávej si každý pozor sám na sebe, abys i ty neupadl do pokušení. (Ga 6,1)

 

Ať takováto odhalení vypůsobí, že se zamyslíme nad svými vlastními životy a zhodnotíme je. Jaká jsou naše vlastní manželství? Milujeme své manžely nebo manželky? Nechodíme v pýše? Jsme někomu vykazatelní?

 

Pane, smiluj se nad námi! Kéž své sklony k odsuzování druhých obrátíme v milosrdenství a přímluvu. Ať všechno to zklamání a rozčarování, které v nás kvůli hříchu druhých je, vypůsobí touhu po Tobě, Pane, po Tvé přítomnosti a po Tvých darech! Kéž je v nás všech zformován Božský charakter! A kéž jsme tak otevřeni pro Tvoji vůli ve svých životech, že až na nás sestoupí Tvůj oheň a Tvoje sláva, nezpůsobí to rozpad naší ryzosti či bezúhonnosti, ale budeme zapáleni mocí Ducha svatého po slávě Boha Otce a Ježíše, našeho Mesiáše a Krále, který se již brzy navrátí!

(www.calebcompany.com)