Nechoď spát s nepřítelem!

Viktor Lorenzo – Nechoď spát s nepřítelem!

 

Kéž vám Bůh dnes požehná a dá nové pochopení. Kéž jeho slovo na vás spočine a odstraní veškerou temnotu, která chce postupovat proti vám, abyste se tak dostali do pozice každodenního vítězství a triumfu. Chci mluvit o spaní s nepřítelem. To není někdo, kdo spí vedle tebe – tvůj manžel nebo tvá manželka. Budeme mluvit o jiném nepříteli.

 

Před několika lety mi Bůh během modlitební chvíle řekl něco zvláštního: „Tvůj vědomý život určí to, co se bude dít ve tvém podvědomém životě.“ Tehdy jsem nerozuměl, co mi Bůh chce říci a proto jsem ho prosil, aby mi to objasnil. Řekl mi: „Co je první věcí, kterou děláš každé ráno? A co je poslední věcí, kterou děláš?“ Každé ráno se probudíš a večer usneš. Probudíš se k vědomému životu, prožiješ ten den, pak jdeš spát a nastane čas nevědomí. Rozdíl mezi tím je ten, že když jsi při vědomí, používáš svou vůli, ale když jsi v nevědomí, svou vůli nepoužíváš. Bůh mi tedy řekl: „Během dne používáš svou vůli, děláš rozhodnutí a to ovlivní, co se s tebou bude dít i v čase nevědomí, když spíš.“

 

Začal jsem hledat a zkoumat v Písmu pasáže, které se týkají této věci. Vzpomněl jsem si na verš z Písma, který visel v pokoji mých rodičů nad jejich postelí. Bylo to místo z Žalmu 4,9: Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet. Pán mi řekl: „Ten způsob, jakým uléháš, určí to, jak budeš spát. Pokud uzavřeš ten den v pokoji, budeš spát v pokoji. Pokud jdeš spát s jinými emocemi, tak to určí, jak budeš spát.“

 

Začalo mě to trochu děsit. Přemýšlel jsem, jak každý den uléhám. Co se mi každý den děje. Zda večer skutečně odcházím s vyřešenými problémy. Uvědomil jsem si, že většinou ke spánku neuléhám v pokoji. Často nevyřeším věci každodenního života, které bych měl.

 

Bůh rozhodl, že když se každý den ráno probudíš a vstoupíš do vědomého života, budeš muset dělat rozhodnutí. Na různé podněty budeš ve své vůli reagovat a stimulovat je. Budou se v tobě probouzet různé pocity, které se budou projevovat nějakými reakcemi. Bůh zná všechno, co se děje během dne a ví, že nejsi dokonalý. Ví, že mnohé dny budeš čelit negativním věcem a přes den budeš mít mnoho reakcí, z nichž některé budou pozitivní, ale mnohé z nich budou také negativní. Bůh nepovažuje za hřích, co se ti během dne stalo, ale považuje za hřích to, co si vezmeš s sebou do postele. Každý den, každé ráno ti dává nástroje a zbraně, abys dokázal čelit věcem, které tě přes den potkají.

 

Pak mi Bůh dal velice známý verš z Pláče 3,22-23: Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí. Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá. Jeho milosrdenství se obnovuje každého jitra. Každý den, každé ráno mi Bůh dává nová milosrdenství, a to je oblast milosti, odpuštění a trpělivosti. Bůh mi říká: „Já vím přesně, co tě ten den potká. A tak ti ráno dám všechno, co budeš potřebovat, abys čelil všem problémům, které tě přes den potkají.“ Je to jako kdyby nám Bůh dal šekovou knížku s nevyplněnými šeky a říká nám: „Já ti dám dostatek šeků, abys pokryl všechno, co potřebuješ ty a tvoji blízcí tento den.“ Ale Bůh mi ještě řekl: „Dej si pozor na to, abys skutečně všechny použil. Protože ta milosrdenství, která ti ráno dávám, musí být ten den využita. Dám ti svou sílu, svou moc, všechno, co potřebuješ, aby jsi ten den mohl prožít vítězně.“

 

V listu Efezským je psáno (4,22-32): … máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech, obnovovat se duchem své mysli a obléknout toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy. Proto odložte lež a ‚mluvte každý pravdu se svým bližním,’ neboť jsme údy téhož těla. ,Hněvejte se, a nehřešte;’ slunce ať nezapadá nad vaším hněvem. Nedávejte místo Ďáblu. Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje a dělá něco dobrého vlastníma rukama, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek. Z vašich úst ať nevychází žádné špatné slovo, nýbrž jen takové, které je dobré k potřebnému budování, aby dalo milost těm, kdo je slyší. A nezarmucujte Ducha Svatého Božího, jímž jste byli zapečetěni ke dni vykoupení. Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.

 

Mnohokrát si křesťanství zbytečně komplikujeme. Ve skutečnosti je jednoduché. Spočívá v tom, že najdeš každé ráno moc od Pána Boha pro ten den a to tě tím celým dnem provede. Bůh nechce, abys přemýšlel o minulosti a žil v pocitech viny. Bůh nechce, aby ses trápil budoucností a byl v úzkosti. Chce, aby ses úplně soustředil na to, jak žít teď. Své základní celoživotní vítězství buduješ tím, že žiješ vítězně v současném dni.

 

Když jsme přijali Pána Ježíše Krista a stali se křesťany, Bůh nám odpustil naše hříchy a už nám je nebude připomínat. Nebude tvoji minulost používat proti tobě. V Bibli se také píše, že Bůh zná všechny věci, které se stanou v budoucnu. A on tě nebude odsuzovat za všechny věci, které uděláš v budoucnosti. Chce, abys používal svou svobodnou vůli dnes, abys dělal rozhodnutí, která ti dají každý den vítězství.

 

U Matouše je řečeno (6,34): Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek bude mít své vlastní úzkosti. Každý den má dost vlastního trápení. Každý den má dost svého vlastního trápení. Nemůžeme žít se všemi těmi problémy a trápeními, které na nás přijdou příští měsíc. Bůh se ti snaží říci: „Já jsem nad tím neztratil kontrolu. Kontroluji tvou budoucnost. Jednám s tvou minulostí. Ty však musíš dělat rozhodnutí teď. Rozhodnutí, která ti dají každý den vítězství.“

 

Jeden z prostředků, které nepřítel používá, aby podtrhl náš život, jsou naše emoce, naše pocity. Nemohu to zde dopodrobna vysvětlovat, ale nepřítel vede naše pocity. Máme svůj systém, ve kterém své emoce vyjadřujeme stručným, ale velice intenzivním způsobem. Jsme tak strukturováni, že se emoce v nás nějak ukládají, a pak nás provázejí celý život. Potom se ve mně uložené emoce projeví s velkou intenzitou, ale během velice krátké doby. Když máme prožitek něčeho nepříjemného, máme velice negativní pocity, které se v nás nějak uloží. Nevyjádříme je, ale zůstávají uvnitř a potom se projeví někde jinde. Například když jsme nesprávně potrestáni jako děti, znásilněni, sexuálně zneužiti a podobně.

 

Nejmocnější negativní pocit, který nepřítel používá, je namířen proti lásce. Je to strach, protože dokonalá láska strach vyhání. Když tedy zakoušíme strach, nejednáme s ním a nepřijímáme ochranu a přikrytí, musíme ho potlačit a tak se ocitáme v zajetí. O Ježíši je psáno, že přišel zničit toho, který vládne smrtí a že nás přišel vysvobodit od strachu ze smrti, ve které jsme byli drženi celý svůj život.

 

Všichni, kdo se narodili v těle, mají strach ze smrti. Již naše početí znamená, že jsme naplněni strachem ze smrti. Je však psáno, že když jsme se znovu narodili, znovuzrodili jsme se z neporušitelného semene. Tělesně jsme se zrodili z porušitelného semene. Spojení vajíčka a spermie produkuje život. Ale k vyprodukování života je tam 50 miliónů spermií, protože přicházejí do prostředí, které klade odpor. 49 999 999 jiných možných zrození bylo zmařeno, aby se narodil člověk. Byli jsme počati v prostředí odmítnutí a smrti. Proto se musíme znovuzrodit. Musíme se narodit z neporušitelného semene, aby se v nás zničilo to porušitelné. Po našem tělesném narození do nás přichází spousta negativních věcí, protože jsme v prostředí, které je určeno strachem.

 

Chci, abyste pochopili, proč Bůh chce, abychom denně jednali se svými negativními pocity. Nemůžeme se vrátit do našeho početí. Nepamatujeme si to, protože naše první tři roky života žijeme tak, že si neuvědomujeme sami sebe. Nejsme schopni dělat rozhodnutí. Všechny skutečnosti, které tehdy děláme, jsou takové, že je nemůžeme ovlivnit. Není žádný člověk, žádný pastor, žádná lidská bytost, která by mohla jednat s těmito věcmi, které se do nás dostaly. Bůh s nimi musí jednat. Jak? Tím, že mu dáme noc.

 

Když jdeme spát, potřebujeme zajistit, že Duch svatý v nás bude během spánku jednat. Abych mu dal prostor, musím každý den dělat správná rozhodnutí. Moje rozhodnutí během dne určí, jak budu spát. Když půjdu spát v pokoji, budu potom v pokoji odpočívat. Když půjdu spát v hněvu, pak budu v hněvu spát. Když půjdu spát v depresi, budu spát v depresi. Když půjdu spát v konfliktu, budu pak v konfliktu spát. Když půjdu spát v radosti, tak budu spát v radosti. Mé pocity určí, jak budu spát.

 

Bůh nemá problém s tím, co přes den zakoušíš. Umožňuje nám, aby se každý den mohl projevovat ten nový člověk, kterého nám Bůh dal. Mohou tu však také být projevy starého člověka. On je mrtvý, já jsem živý. Jestli se však projeví starý člověk nebo nový člověk, je dáno naším rozhodnutím. Musíme být k sobě naprosto upřímní. Nový člověk má přece v sobě také nějaké emoce a pocity. Můžu se hněvat na starého člověka, ale já se také často hněvám s tím novým člověkem. Proč? Protože emoce a pocity jsou něčím, co nám Bůh dal, abychom je používali správným způsobem. Bůh se hněvá či cítí hněv. Podívejte se do Bible, tam je mnohokrát, že se Bůh hněvá. Je ale přece jenom rychlejší k milosrdenství a pomalejší k hněvu.

 

Pavel nám říká: „Hněvejte se.“ Dej prostor pro své emoce. Otevři své emoce. Nepotlačuj je, protože to chce s tebou nepřítel každý den udělat. Pokud jste šťastní, tak to musí být vidět na vašich emocích. Buďte naprosto svobodní pro vyjadřování svých pocitů. Když Pán Ježíš Kristus vešel do chrámu s bičem, neprosil zloděje a podvodníky, aby odešli z chrámu, ale naprosto emotivně je s bičem vyhnal. Ukázal své pocity.

 

Žijeme ve světě, který je pod tím Zlým. Procházíme ve svém životě různými dramatickými skutečnostmi, přijímáme různé negativní věci jako dědictví a přitom neustále potlačujeme své emoce. Nejsme schopni je vyjádřit správným způsobem. Je však potřeba je vyjádřit. Bůh ti dal svobodu a povolení, abys je vyjádřil.

 

Když svoje pocity nevyjadřuješ a s nimi nejednáš, neznamená to, že tam nejsou. Ony tam jsou a ty je v sobě zadržuješ. Máš-li je v sobě a pokud s nimi jdeš spát (pokud slunce zapadá nad tvými negativními emocemi), budeš hřešit. Budeš hřešit! Pokud nejednáš se svými emocemi tak, abys šel spát v pokoji, Bible říká, že hřešíš. Hřích mezi tebou a Bohem následně způsobí oddělení. Proto Písmo říká, abychom nedávali místo ďáblu. Kdykoli jdeš spát a nevyřešil jsi své negativní emoce, dáváš prostor ďáblu. To znamená, že budeš s ním spát. Nepřítel bude mít možnost ovlivňovat tvůj život ve chvíli, kdy ty jsi v nevědomí. V té době, kdy nemůžeš dělat rozhodnutí, kdy není tvoje vůle zapnutá, má nepřítel přístup. On pak jedná v tvé mysli, ve tvých emocích a ve tvém těle. Potom je tvůj život nešťastný. Když se pak probudíš, nebudeš připraven žít tak, jak Bůh chce, abys žil. Všechno, co se v tobě potlačilo, protože jsi s tím nejednal, se během té doby promění a transformuje. Ty se pak probudíš a tvoje vůle bude nasměrována k tomu, abys dělal špatná rozhodnutí.

 

Mnoho let jsem se zabýval vnitřním uzdravením. A Bůh mi řekl: „Budeš-li učit tyto věci můj lid, nemusí ani všechno přivádět do vědomí, protože pokud mi dají své noci, můj Duch v nich bude pracovat každou noc, když budou spát. Budu jednat s těmi věcmi, které se staly, když byli počati. A když se probudí, budou schopni přijmout moji inspiraci a moje vedení. Když mi vydají své noci, pak způsobím, že ten následující den budou schopni žít ve vítězství a v triumfu.“

 

Negativní pocity máš každý den. Každý den se rozhněváš. Jsi například ženatý a řekneš si: „Až se ráno probudím, vezmu si do práce tu bílou košili.“ Probudíš se, jdeš si pro bílou košili a ona tam není. Možná najdeš všechny možné košile, jenom ne tu bílou. Své manželce jsi slíbil, že budeš mít své věci v pořádku, ale teď jsi se naštval. Ručník hodíš tam, pyžamo zase jinam a jdeš do práce. Jsi hrozně nakrklej, protože nemáš bílou košili. Jedeš autem a někdo ti udělá myšku. Jsi naštvanej ještě víc. Přijedeš do práce a někdo se zeptá, jak se ti daří? Prostě tvůj den začal hrozně špatně. Ale to není problém. Bůh to nebude považovat za hřích. Možná s tím budeš celý den bojovat. Současně však nevíš, co se děje doma:

 

Manželka se probudí, budí děti, aby šly do školy. Ale první je ten zmatek, který jsi tam nechal. Když děti nechtějí vstávat, manželka na ně zařve: „Vstávejte! Vstávejte!“ Neděje se to každý den, ale většinou to tak vypadá. Někdy se to snažíš zvládnout, ale uvnitř to bublá. Když se vrátíš domů a uvidíš se se svou manželkou, je taková odtažitá a ty nevíš, co se stalo. Nemluvíte spolu, nepovídáte si o tom, co bylo ten den. Jdeš spát. A oba dva jdete spát v hříchu, protože jsi dovolil, aby slunce zapadlo nad těmi negativními pocity. Oba budete spát s nepřítelem, aniž to tušíte. Druhý den ráno se probudíš s takovým divným pocitem, ten kdo spí vedle tebe je tvůj nepřítel. Možná jsem dal extrémní příklad, tobě se to asi nikdy nestalo.

 

Bible říká, že maličké lišky dělají škody nejvíc. Ne ty velké problémy, ale takové drobné zkušenosti každého dne. Když mi to Bůh ukázal poprvé, pomyslel jsem si, že každý den uléhám v perfektním stavu. Řekl mi: „Tak jo, uděláme si takové cvičení. Připomeň si, co se stalo v posledních třiceti dnech.“ Vzal jsem si pero a tužku a začal jsem si dělat poznámky. Bůh však mi říká: „Jeden list ti nestačí, vezmi si hodně papírů.“ Cítil jsem se tak nějak divně. Začal jsem psát a vzpomínat. Vzpomněl jsem si na chlapa, se kterým jsem se pohádal, jak na mě málem vyletěl z auta. „Vždyť to ale ve mně vůbec nezůstalo.“ „To jsou ale ty malé lišky. Ty si neuvědomuješ, co to s tebou dělá dnes, protože se to událo před třiceti dny. Ale vzpomeň si, jak ses tehdy cítil.“ „Dobře Pane.“ Tak jsem dal dohromady deset stránek a řekl jsem: „Bože, stačí to?“

 

Každý den to můžeš vydat Pánu, když máš čerstvou paměť. Pavel říká: „Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností.“ Nepřítel má v našem životě v noci takovou laboratoř. Vezme pocity toho dne, promění je a vytváří si takové vazby, které nás hříšným způsobem pojí s minulostí. Věci s nimiž dnes nejednám, budou zítra poutem. A ta pouta mě nedovolí, abych dělal správná rozhodnutí. Tedy v hořkosti dneška, kterou si vezmu do postele, bude nepřítel schopen jednat a bude ji proměňovat. Co bude zítra s hořkostí včerejška? Co je s ní dnes? Tak roste kořen hořkosti, protože hořkost, kterou máš dnes, je spojena s minulostí. Má kořen! Čím delší ty kořeny jsou, tím více tam může nepřítel dávat hořkosti. Bible nás varuje, že nemáme mít kořeny hněvu, protože tyto kořeny nakazí ostatní. Kontaminují církev, pracoviště, prostě nakazí všechno. Co se děje s hněvem? Hněv dneška se stane odporem zítřka. Budeš pak mít s takovým člověkem problémy ne pro to, co dělá teď, ale pro to, co dělal někdy v minulosti. Tvůj vztah k němu dnes bude nakažen věcmi, které se staly kdysi dávno.

 

Tím však popíráme Boží dílo v našem životě, protože Bůh říká, že na naše hříchy více nevzpomene. Děje se to se všemi druhy negativních pocitů, které máš, pokud s nimi nejednáš. Bůh ti každý den ráno dává šekovou knížku a chce, abys všechny ty šeky použil ten den. Milosrdenství jsou pro tebe každého jitra.

 

Můžeš žádat o odpuštění všeho, čeho jsi se toho dne dopustil. Také máš schopnost odpustit všem ostatním a požádat je o odpuštění, aby jsi mohl klidně večer ulehnout. Dáš tak plný prostor Bohu, aby mohl jednat ve tvém životě, aby mohl jednat i s těmi věcmi, které ty si neuvědomuješ, aby mohl jednat s tvou minulostí, aby tě vysvobodil a utěšil, aby ti dal novou svobodu pro nadcházející den, abys mohl žít úplně jinak.

 

Nakonec se podívejme do knihy Jób 33,14-22: Bůh přece promluví jednou i podruhé, a člověk to nepostřehne. Ve snu, ve vidění nočním, když na lidi padá mrákota, v dřímotě na lůžku, tehdy otvírá lidem ucho a zpečeťuje varování, jež jim dal, aby člověka odvedl od toho, co páchá, aby muže chránil před vypínavostí, aby jeho duši ušetřil před jámou a jeho život aby nezašel hubící střelou. Bolestmi je kárán na svém loži, stálým svárem v kostech, takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo. Jeho tělo se očividně ztrácí, vystupují kosti, které nebývalo vidět. Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti.

 

Kde s tebou Bůh chce mluvit? Když spíš, když jsi v posteli, když jsi v nevědomí. Bůh chce, abys mu dal noc, aby ti dával zjevení, aby k tobě mluvil a aby tě připravoval pro následující den. On tě vysvobodí. Chce, abys mu dal svou ruku, aby tě vedl k triumfu, k vítězství. Jinak je zde postoj, který způsobuje trest. Místo toho, abys byl obnovován a občerstven, můžeš během spánku přijímat bolest a trest.

 

Zkoumal jsem to a mluvil o tom s nějakými lékaři. Mnoho symptomů bolesti v těle začíná v noci. Když v naší společnosti stoupal stres a útlak, mnoho lidí šlo k lékařům a ptalo se jich na různé bolesti, které je potkaly v noci. Některé bolesti jsou zvláštní, protože je cítíš, když se probudíš a po dvou až třech hodinách mizí. Už je necítíš, ale opět se vrátí další ráno. Objeví se pouze ráno.

 

Zjistil jsem, že naše těla nám říkají něco o tom, jak jsme spali. Vypovídají o tom, s kým jsme v noci spali (myslím to duchovně). Protože pokud spíš s Bohem, má pak prostor ve tvém životě. Dostaneš obnovu a bude na tobě spočívat pokoj. Když dáš prostor nepříteli, bude tě trápit, budeš v napětí a nenechá tě odpočívat.

 

Nyní si uděláme určité cvičení. Chci, abyste byli naprosto upřímní. Popíšu nějaké symptomy ve tvém těle – bolesti, které cítíš, když se probudíš a trvají tak dvě až tři hodiny. Chci, aby ses k tomu přiznal, pokud máš takové bolesti asi tak tři dny v týdnu.

 

Kdo z vás má bolesti hlavy, když se ráno probudí? To je nepřítel, který na tebe útočí. Jsi pod útlakem. Tvé ledviny a tvá játra špatně fungují a cítíš tlak v určité oblasti hlavy.

 

Kdo má bolesti na krku, když se ráno probudí? To tě nepřítel takto trýzní. Je to jako jho. Jako těžké jho na tobě. Co na tobě tak leží? Většinou se to děje sestrám. Na krku nateče určitý sval, máš tam pak malý hrbolek.

 

A kdo má bolesti v nohou? Když jdeš spát v napětí a cítíš se nervózní a pod útlakem, tak se v noci všechno to napětí dotkne tvých svalů. Přes den se pohybujeme a krev prokrví všechny naše svaly. Když tam však nejde kyslík nebo mléčná kyselina, která se tvoří ve tvých svalech, působí to potom křeče. Kdo z vás se probouzí s křečemi? Je to proto, že tvé svaly jsou v napětí. Když pak nehýbeš svými svaly, produkuje to únavu a bolest. Aby se vytvořila křeč, sval musí být alespoň deset minut v úplném klidu.

 

Pak jsou lidé, kteří cítí bolest v čelistech. Kdo se probudí a cítí bolest zubů? To jsou lidé, kteří spí v hněvu. Jiní se nemohou ráno napít, protože mají bolesti v žaludku.

 

Dnes z toho můžeš být vysvobozen. Přiznej to a vyznej. Pokud se ti to stává většinu dnů, spíš s nepřítelem. Bůh chce, abys spal v pokoji, abys jednal s problémy dne a aby sis byl zcela vědom svých rozhodnutí. Bůh chce, abys vzal na konci dne stránku, kde jsou napsané problémy toho dne, podepsal ji a nechal ji podepsat i od Boha. Nechť tam Bůh dá pečeť, že je to skončeno a uzavřeno. Pak si jdeš v klidu lehnout a necháš Boha, aby v tobě jednal v noci. Když se potom ráno probudíš, budeš plný slov chvály, modlitby, naděje a radosti. Vychází pak z tebe naděje a radost. Těšíš se na ten den, který je před tebou. Řekneš: „Bože, opět se dnes chápu tvé ruky, protože ty jsi ten jediný, kdo je schopen mi dát vítězství a triumf.“

 

Bůh ti dává svobodu mít negativní emoce. Nechce ti však dovolit, aby sis ty negativní emoce vzal s sebou do postele. Tvá špatná slova, tvé negativní reakce, tvůj hněv. Bůh ví, že se ti to děje. Bůh říká: „Hněvejte se.“ Přes den nezvládneš všechny situace a pocity. Někdy se projeví negativní reakce. Bůh říká: „Jsem schopen akceptovat ty věci, které se ve tvém životě dějí, ale chci tě očisťovat, proměňovat, aby ses tak nechoval v budoucnosti. Abych však mohl jednat ve tvém životě, budu považovat za hřích ty věci, které si vezmeš s sebou do postele – věci, nad kterými dovolíš slunci zapadnout.“

 

Bůh nás nebude odsuzovat za věci, které děláme, pokud s nimi jednáme každý den. Bůh však s tím nebude moci jednat a vysvobodit tě z následků, pokud si to bereš s sebou do spánku. Bůh ti dal moc žít den za dnem. Chce jednat s tvým životem ve dne i v noci. A proto choď spát v pokoji.

 

Kéž démoni, kteří útočí na církev, spí venku každou noc. Kéž jako křesťané způsobíme zmatek v duchovní oblasti v našich městech. Kéž démoni, kteří s tebou spali do dnešní noci, jsou vyhnáni na ulice města. Představ si, jak se tam potkají a říkají: „Co tady děláš?“ „Ale tamten hloupej tlusťoch z Argentiny přijel do Prahy a von těm křesťanům předává takovýhle informace, a teď nám ani v Praze nedávají prostor.“

 

Zavíráme dveře nepříteli. Pokud jsi muž, pokud jsi hlava své rodiny, musíš jako poslední, který jde spát, svolávat pokoj na celou svou rodinu. Musíš si být jist, že všichni usínají v pokoji. Normálně jsem poslední, kdo usíná. Když nejsem doma (nebo jsem velice unavený), přenechávám tuto povinnost manželce, aby zavřela dveře našeho domu v pokoji, aby vykopla všechny démony, protože děti jdou taky někdy spát v hněvu, a my máme jako křesťané autoritu těmto démonům dveře zavřít. Pokud máš rodinu, můžeš jít poslední spát a jít do pokojů, kde spí tvoji příbuzní a vyslovovat nad nimi pokoj. Dej prostor Duchu svatému, aby jednal ve tvé rodině a připravil je ke spánku.

 

Buďte moudří. Buďte inteligentní. Dělejte každý den správná rozhodnutí. Předávám vám jednu z nejmocnějších pravd Písma a jednu z největších zbraní, které nám Bůh dává proti nepříteli. Dáš-li své noci Bohu a bude-li Bůh moci s tebou jednat v době nevědomí, může jít až do dne tvého početí. Půjde do tebe tak hluboko, že nebude potřebovat všechny ty věci, které se staly v době tvého vědomí. Zničí zbraně nepřítele ve tvém životě, ty časované pumy, které nepřítel vložil do tvého života v době tvého nevědomí a nedopustí, aby tě nepřítel zničil.

 

Vezmi tuto pravdu a vlož ji do sebe. Napiš si na papír své poznámky a zhodnoť svůj den. Nařiď si budíka, který tě probudí půl hodiny poté, co jsi šel spát. Dělej to jeden týden a když se probudíš, budeš se divit, proč ten budík zvoní? Je to proto, aby sis uvědomil, jestli spíš v pokoji nebo ne. Můžeš si myslet, že je vše v pořádku, ale pokud nejdeš spát v pokoji, bude tě nepřítel kontrolovat. Bůh vám žehnej.

 

(Přepis kázání z Křesťanského společenství Praha – Východ ze dne 30.1.2000)

Příspěvek byl publikován v rubrice Prorocká služba, Vítězný život křesťana se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.