Máš pro mě velkou hodnotu…

Pomalu se zvedám ze země a očišťuji od prachu. Vleklá bolest hlavy a zad je pryč a jen v uších ještě doznívá jemný hlas: „Máš pro mě velkou hodnotu, záleží mi na tobě a úplně tě uzdravuji.“ Cítím se, jako bych se právě narodil, ale přitom je mi 22 let.

 

Dvacet dva let. Dost dlouhá doba na to, abych vyzkoušel, jak chutná život. Docela fajn dětství s bráchou na vesnici. Žádné velké starosti, pohoda. Nebýt rozvodu mých rodičů, asi bych si na nic nemohl stěžovat. Tenkrát jsem tomu nerozuměl, prostě jsem se musel smířit s tím, že to tak je a že už budu s maminkou a bráchou sám. Idylka skončila. Maminka byla na všechno sama. Vydělávat peníze, vychovávat nás, starat se o dům. Snažila se, ale vím, že to vůbec neměla jednoduché.

 

Čas běžel a já dospíval. Škola, zábavy, první lásky, maturita. Nic mimořádného a velikého. Jenže já přece toužil po něčem nevšedním, nadpřirozeném, po něčem, co jen tak někdo v životě nemá. No a potom přišla záhadná bolest hlavy, se kterou si lékaři nevěděli rady. Asi cynická odpověď na moji touhu po něčem nevšedním, co jen tak někdo v životě nemá. A právě to odstartovalo moje usilovné hledání nadpřirozena.

 

Vyhledal jsem léčitele, který měl zvláštní moc k uzdravování. Nadpřirozeně zjistil příčinu mých bolestí a odstranil ji. Jenže to vydrželo asi jen půl roku a bolest se vrátila. Nenechal jsem se odradit a hledal dál. Za nějaký čas jsem se doslechl o Ježíši Kristu, že žije a že dokonale uzdravuje. Vyprávěla mi o něm jedna dívka (dnes moje manželka), která sama byla zázračně uzdravena.

 

Vyhledal jsem tedy partu těch „zvláštních lidiček,“ kteří si říkali křesťané. Plný očekávání a smíšených pocitů jsem vyhlížel, co se bude dít. Mluvili o vzkříšeném Ježíši Kristu, který nezůstal v hrobě, ale žije a chce jednat v našich životech. Řekl jsem Ježíši, aby převzal vládu nad mým životem. Požádal jsem ho, aby mi odpustil moje nepravosti, a on to učinil. Ukřižovaný a vzkříšený Ježíš ze mne učinil čistý list papíru.

 

Potom přišla výzva, kdo chce být od Ježíše uzdraven od jakékoli nemoci. Neváhal jsem. Vystoupil jsem ještě s dalšími dopředu, kde se za nás modlili. Po chvilce jsem pocítil takovou moc, že jsem padl na zem. Najednou jsem věděl, že ke mně mluví Ježíš. Byly to super chvíle. Nevím, jak dlouho jsem ležel na zemi. Ale užíval jsem si ten čas. V tu chvíli jsem věděl, že Ježíš žije a že pro mě může udělat všechno na světě, i dokonale uzdravit. Měl jsem obrovskou radost. Začínám se probírat, zvedat ze země a očišťovat od prachu… ale to už se vracím na začátek svého příběhu, který jsem chtěl vyprávět.

 

Od té chvíle začal můj nový život. Život, ve kterém spoléhám na Ježíše a ne na svoje schopnosti. A i když v životě něco pokazím, tak vím, že Ježíš mi v tom pomůže. Miluje mě. Věří mi a já věřím JEMU!!!

Příspěvek byl publikován v rubrice Životní příběhy se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.