Měšťané kvésti budou jako byliny země

Měšťané kvésti budou jako byliny země

Tomáš Korčák

 

Myslím, že pro práci v každém městě můžeme použít následující slovo ze Žalmu 72,16 (Kralický překlad): „Když se vrže hrst obilí do země na vrchu hor, klátiti se budou jako Libán klasové jeho, a kvésti budou měšťané jako byliny země.“ Pro Boha neexistují neúrodná místa. Třeba i na vrcholku hor, kde nic neroste, najednou s Božím požehnáním vyrostou klasy obilí mohutné jako Libanonské cedry. Nejdříve však musí být do této „neúrodné“ půdy ve víře vržena hrst obilí – Božího slova. Všimněte si, že na začátku bude vyrostlých klasů pouze hrst. Tato hrstka však přinese velký užitek. Způsobí pro­měnu celého města. Vidíme zde Boží princip při zakládání sborů: Bůh začíná v malém. Je vržena hrst obilí – na začátku je hrstka a konečný výsle­dek je veliká sklizeň – měšťané zkvetnou jako byliny země. Jako se například červená pole od vlčího máku nebo je louka žlutá od kvetou­cích pampelišek, tak budou měšťané zářit slávou Ježíše Krista.

 

V tomto roce vznikl v Křesťanském společenství Maniny misijní tým, jehož úkolem je především evangelizace měst s následným za­kládáním nových sborů. Dan Drápal i vedoucí misijního týmu Vláďa Vácha prožili nezávisle na sobě jistotu, že letos máme zakládat sbor na Mělníku. Jedna sestra z týmu při modlitbách za jasno v tom, kde působit, viděla v duchu obraz EMĚ – Mělnické elektrárny. Začaly první přípravy a promodlování celé akce. Vznikl modlitební tým čítající asi dvacet pět Božích mužů a žen (nejen z Maninského sboru). Modlili se ta­ké za pastýře pro budoucí sbor a Pán ho dal a k němu ještě další Bo­ží dělníky. Před vlastní akcí jsme v modlitbě a postu na Mělníku chválili Pána, vyhlašovali jeho vládu, zástup­ně vyznávali hříchy města a svazovali konkrétní satanské mocnosti.

 

Poslední týden v červnu a první dva týdny v červenci jsme tedy naplňovali Mělník Božím slovem. Vedle misijního týmu zde sloužiii i externí služebníci, takže celá misijní skupina měla okolo čtyřiceti lidí. Pomáhalo nám také několik sourozenců z Har­vest International Ministries. Po celou dobu našeho působení jsme vytvářeli jednotu ve službě a Pán budoval naše vzájemné vztahy. O víkendech se při službě vystřídaly hudební skupiny Velká milost, Průnik temným horizontem a Agape. Působivá byla také vystoupení pantomimické sku­piny Kairos.

 

Místní sbor Českobratrské církve evangelické nám vyšel vstříc a umožnil nám ubytování ve své mod­litebně. Díky Bohu za přátelské vztahy s tamním pastorem. Původně jsme hlavní důraz kladli na večerní evangelizace v kulturním domě. Roz­dali jsme po domech velké množství pozvánek s evangeliem. Duch svatý však dával důraz na osobní evangelizaci na ulicích, koupališti, barech, hospodách a diskotékách. To jsme zjistili po několika večerech v kulturním domě, kdy ve velkých sálech sedělo nanejvýš 15 pohanů. První týden jsme také kázali Krista ve školách. Ovoce této služby vykom­penzovalo zklamání z prázdného kul­turáku. Při evangelizaci kadeřnic v učilišti se sice na výzvu k přijetí Pána nebo k uzdravení nikdo pro stud před druhými nepřihlásil, ale po skončení programu byl zájem ve­liký. Boží moc se projevovala v uz­dravování, v nadpřirozeném potvrzo­vání kázaného slova. Druhý den byl na gymnáziu ohlas ještě větší. Mnozí z těch, kteří přijali Pána, chodili již dříve ke katolíkům a po naší evangelizaci dostali na katolické faře důkladnou přednášku. Na pomluvy jsme však odpovídali žehnáním.

 

Nalézali jsme se v první linii duchovního boje. Druhý týden jsme prožili jasné a rázné zastavení od svatého Ducha. Vyhlásili jsme pro celý tým půst a hledali Boží tvář. Vznikl modlitební řetěz, který trval nepřetržitě až do konce našeho tažení. Duch svatý ukazoval, že hříšníci musí být vysvobozeni pro spasení nejprve skrze naše modlitby. Jednou při modlitbách přišlo vidění: rovné prostranství, na kterém byly narovnány – na sebe a vedle sebe – velké betonové trubky. Aby se po rovině nerozjely, byly fixovány klíny. Najednou přišli muži s velkými kla­divy a ty klíny začali vyrážet. K to­muto vidění přišel i výklad: Ti muži jsou Boží andělé. Když se vytrvale modlíte, andělé přicházejí a vyráží všechny zabraňující klíny. Pak se Boží dílo rozjede po celé krajině. Jedné sestře přišlo také slovo: Když se modlite, Boží andělé mají mož­nost bojovat v duchovní oblasti ve váš prospěch. Pak s Božími anděly tvoříte jednolitou armádu.

 

Po postu a intenzívnějším mod­litebním zápase byla vidět určitá změna. Nemohli jsme proto v mod­litbách přestat. Poslední týden se účast v kulturním domě mírně zvýšila. Kázali jsme také evangelium v domově důchodců, v nemocnicích a i v jedné mateřské škole.

 

Skoro třikrát do týdne jsme vyjížděli do okolních vesnic a kázali na návsích. Před tím jsme často na náves zvali od domu k domu. Několikrát se stalo, že jsme pozvání mohli ohlásit v místním rozhlase. Na ves­nicích byl procentuálně mnohem větší zájem než přímo v Mělníku.

 

Podnikali jsme také modlitební výjezdy do okolí na místa, která byla duchovně zvlášť silně znečistěna: do vesnice, kde v tam­ním zámečku bylo prázdninové sou­středění New Age. Při jednom takovém výjezdu byly v duchu viděny dveře, které se při proklamaci Boží­ho slova otevřely. Byly to menší dveře, které již nikdo nemohl zavřít, neboť je otevřel Bůh. Poté byla viděna veliká vrata, která zůstala zavřená a závoru měla zevnitř. Ptali jsme se Pána: „Co to znamená?“ Po nějaké době svatý Duch toto vidění vysvětlil. Jsou to dveře a vrata evangelia na Mělníku. Malé dveře Bůh již otevřel a několik lidí již jimi do Božího království vešlo a znovuzro­dilo se. Tyto malé dveře zůstaly otevřené. Velká vrata, kterými vejde větší množství lidí, budou otevřena zevnitř. Musíme se v přímluvě zto­tožnit s obyvateli Mělníka a právě skrze přímluvu, chvály a duchovní boj Bůh otevře i tato velká vrata.

 

Po třech týdnech našeho tažení jsme měli několik desítek obrácených a přes sto kontaktních adres, z nichž polovina je z okolí Mělníka. Do dnešního dne (27.8.1991) se dalo pokřtít třináct čerstvě narozených Božích dětí. Někteří byli velmi záhy pokřtěni v Duchu svatém. Nyní má­me pravidelná shromáždění ve čtvr­tek a v neděli, na která chodí prů­měrně asi patnáct lidí. Je to zárodek sboru. Jsem zvědavý, jaká účast bude po prázdninách a po dovolených. Věřím, že zde vznikne novozákonní sbor, který bude chválou Boží slávy. Ježíš i na Mělníku buduje svoji církev, kterou brány pekelné nepře­mohou. Bůh začíná v malém a oče­kává od nás, že budeme věrní v té službě, do které nás povolal. Dnem malých začátků nebudeme pohrdat.

 

Za vznikající společenství na Mělníku Tomáš Korčák (Život víry 1991)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazeno, Novozákonní církev se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.