Zkoumáme zjevení

Zkoumáme zjevení

James W. Goll

Chceme-li zjistit, odkud pochází určité zjevení, nezbývá nám než prosit Boha o moudrost a porozumění. Bůh mluví i dnes mnoha různými způsoby. Patří k nim vidění, sny, Boží hlas, jenž se ozývá v našem nitru, jeho vnější slyšitelný hlas, jeho stvoření atd. Nejdůležitějším zdrojem zjevení je ovšem kánon Písma svatého. Bible je naší absolutní normou. Všechny své duchovní prožitky musíme poměřovat právě Písmem. Proto si nyní proberme devět testů, založených na Písmu. Chceme-li nabýt jistoty, že přijímáme přesné a platné zjevení, můžeme je podrobit následujícím devíti testům.

1. Je dané zjevení budující? Přináší povzbuzení nebo útěchu? „Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení a útěše“ (1K 14,3). Každé skutečné zjevení má konec konců budovat, napomínat a povzbuzovat Boží lid. 1. Korintským 14,26 shrnuje tuto zásadu slovy: „Ať se to všechno děje k budování“ (B21).

2. Neodporuje dané zjevení Božímu slovu? „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem“ (2Tm 3,16). Když Duch svatý říká „ano a amen“ v Písmu, tak říká „ano a amen“ i ve zjevení. Duch si nikdy neprotiřečí.

3. Oslavuje dané zjevení Ježíše Krista? „On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám“ (J 16,14). Každé pravé zjevení se soustředí na osobu Ježíše Krista a vyvyšuje jej (viz Zj 19,10).

4. Nese dané zjevení dobré ovoce? „Mějte se na pozoru před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouchu, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte“ (Mt 7,15-16). Jde-li skutečně o hlas Boží, pak dané zjevení přinese ovoce, jež bude svou povahou a působením odpovídat ovoci Ducha svatého (viz G 5,22-23 a Ef 5,9).

5. Pokud zjevení obsahuje předpověď budoucích událostí, naplňuje se? „…promluví-li prorok jménem Hospodinovým a věc se nestane a nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivě je mluvil ten prorok sám; nelekej se toho“ (Dt 18,22 ČEP).

6. Obrací dané zjevení lidi k Bohu nebo je od Boha odvádí? (viz Dt 13,1-5). Pokud se zdá, že člověk sice vyřkl něco přesného, nicméně lidé nakonec přestávají následovat Krista jakožto Syna Božího, je chybou přidržovat se služby takového člověka.

7. Přináší dané zjevení svobodu či spoutanost? „Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!“ (Ř 8,15). Skutečné zjevení, jehož zdrojem je Duch svatý, vede ke svobodě, nikoli k sevřenosti (viz 1K 14,33 a 2Tm 1,7).

8. Přináší život nebo smrt? „…litera zabíjí, ale Duch obživuje” (2K 3,6). Skutečný Boží hlas vždy vede k růstu a přináší životodárnou energii. Nepůsobí beznaděj, stagnaci či porážku.

9. Dosvědčuje Duch svatý pravost daného zjevení? „Ve vás však zůstává pomazání, které jste od něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho pomazání vás učí všemu a je pravdivé a neklame; jak vás vyučilo, tak zůstávejte v něm“ (1J 2,27). Duch svatý se nazývá „Duchem pravdy“ (J 16,13). Přebývá-li v našich srdcích a myslích, dává nám jakýsi „nadpřirozený zdravý selský rozum“, díky němuž můžeme posoudit, zda jsou slova, údajně přicházející od Boha, skutečně přesná. Tento devátý test je ovšem ze všech nejsubjektivnější a je třeba jej aplikovat pouze spolu s předchozími osmi testy.

Kéž nám Bůh dá schopnost chodit v milosti a rozeznávat jeho hlas od všech cizích hlasů. Kéž každý z nás zakouší plnost Ducha moudrosti a zjevení v poznání našeho Pána Ježíše Krista (viz Ef 1,17-19).

(James W. Goll: Naslouchání Bohu, str. 68-69, Vydavatelství Juda 2009)

Příspěvek byl publikován v rubrice Prorocká služba se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.