Církev třetího tisíciletí

CÍRKEV TŘETÍHO TISÍCILETÍ

aneb usilovně hledej Boží přítomnost a povstaň v moci Kristova vzkříšení!

Tomáš Korčák, 2013, 2021

 

Kdy, kde a jak můžeme zažívat Boží přítomnost? Boží přítomnost můžeš prožívat pouze v přítomnosti. Nemůžeš žít z minulosti ani z budoucnosti. Nestačí, že jsi někdy zažil Boží přítomnost. Potřebuješ se naučit ji prožívat neustále teď v přítomnosti, jinými slovy chodit v Boží přítomnosti. Máme každého dne čerstvě hledat Pána, podobně jako se mana musela sbírat každé ráno a vydržela pouze jeden den. Vezmi svou manu a svůj kříž každý den, a to vytvoří prostor pro Boží přítomnost. Zůstávej v Boží přítomnosti!

 

Jsme Pánem vybízeni k tomu, abychom Boží přítomnost hledali usilovně a naučili se v ní chodit. Pro hledání Boží přítomnosti neexistuje nějaká metoda či mechanismus, ale je to organické rozvíjení vztahu s milujícím Pánem. Nejde také o to jen něco jednorázově zakusit, ale zůstávat v tom.

 

Je to také více než jen nějaký pocit. Je to vědomí Boží přítomnosti, přízně a lásky ve tvém znovuzrozeném duchu. Tvoje duše a tělo mohou procházet nepříjemnými těžkostmi, avšak ve svém duchu můžeš silně vnímat Pánovu přítomnost. Potřebujeme Boží přítomnost – vědomí Boží blízkosti – jako ryba vodu. Pokoj a radost ve tvém nitru má poté jistě i vliv na tvou duši a tvé tělo. Boží přítomnost však zažíváme především ve svém duchu a je zcela nezávislá na okolnostech, kterými procházíme.

 

Je to něco, co nemáme ve své moci, proto to můžeme pouze v pokoře hledat. A Pán se nám chce nechat nalézt! Když mě budete volat, půjdete a budete se ke mně modlit, vyslyším vás. Když mě budete hledat, naleznete mě, pokud mě budete hledat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je Hospodinův výrok. (Jr 29,12-14)

 

Pán nám zaslíbil, že s námi bude po všechny dny až do skonání světa (viz Mt 28,20). Proč tedy hledat Boží přítomnost, když je Bůh stále s námi? Jedna věc je zaslíbení Boží přítomnosti a druhá věc je zakoušení její povzbuzující a proměňující moci.

 

Boží přítomnost odlišuje

 

Písmo nám dává podivuhodné zjevení toho, co má odlišovat Boží lid od světa. Mojžíš se na poušti modlil k Hospodinu: Jestliže tvá přítomnost nepůjde s námi, nevyváděj nás odsud. Podle čeho se přece pozná, že jsem nalezl milost ve tvých očích, já i tvůj lid? Cožpak ne podle toho, že půjdeš s námi, takže budeme odlišeni, já a tvůj lid, od všech národů, které jsou na povrchu země? (Ex 33,15-16) Poznání a zakoušení Boží přítomnosti staví Mojžíš vysoko nade vše, čeho by mohl dosáhnout. Jinými slovy říká: „Nechci zaslíbenou zemi bez tvé přítomnosti! Jestliže jsem nalezl u tebe milost, pak budu zakoušet tvoji přítomnost, protože tvoje svatá přítomnost nás odlišuje od lidí tohoto světa.“

 

Izraelci chtěli skutky Hospodinovy a požehnání zaslíbené země a vůbec by jim nevadilo, že by s nimi nebyla Boží přítomnost (viz Nu 14,40-45). Oni by to stejně nepoznali, protože Hospodina skutečně neznali (až na pár výjimek).

 

Odpověz si odvážně na následující otázky:

  • Čím se mám odlišovat od lidí tohoto světa?
  • Mám se vůbec něčím odlišovat?
  • Odlišuji se něčím od lidí ze světa? A čím?
  • Znám Boží přítomnost?
  • Odlišuje mne Boží přítomnost?

Dále se Mojžíš modlil: Ukaž mi svou slávu! (Ex 33,18) To byla hlavní touha tohoto vůdce. Boží sláva je zjevení Božího charakteru a jeho přítomnosti. Je to skutečné setkání s živým Bohem. Nemůžeme ho vidět přirozeným zrakem (viz 1Tm 6,16), avšak můžeme ve svém duchu vnímat jeho přítomnost, což je jeho jasný obličej. Stát před Boží tváří znamená zakoušet ve svém duchu Boží přítomnost.

 

Někteří lidé se dostali skrze své hříšné volby do pouhé náboženské formy bez obsahu. Obsahem má být právě Boží přítomnost. Tito lidé však ve své pýše (vždyť všechno znají, mají již mnohé zkušenosti…) vůbec nevědí, že od nich Boží přítomnost odešla. Tak to bylo i v životě Samsona, o kterém je psáno: Nevěděl, že od něj Hospodin odstoupil. (Sd 16,20 B21) Tito lidé mají vnější formu zbožnosti, ale její moc je jim cizí (viz 2Tm 3,5).

 

Proroctví pro Boží lid v 21. století

 

Podívejme se na klíčové proroctví pro Boží lid v 21. století: Odejdu a navrátím se na své místo, dokud neuznají vinu a nebudou hledat moji přítomnost. Ve své tísni mě budou usilovně hledat. Pojďte, navraťme se k Hospodinu, protože on rozsápal, on nás i vyléčí. Zranil, on nás i obváže. Po dvou dnech nás oživí, třetího dne nám dá povstat, abychom žili před ním (nebo: v jeho přítomnosti). Poznejme, usilujme poznat Hospodina! Vyjde jistě jako jitřenka, přijde k nám jako déšť, jako jarní déšť, který zavlažuje zemi. (viz Oz 5,15-6,3)

 

Pán zaslibuje, že se navrátí se svojí přítomností, když splníme dvě podmínky:

 

  1. Máme uznat a vyznat svoji vinu a přijmout odpuštění. Pokání je prvním a základním krokem do Boží přítomnosti. Darovaná spravedlnost tyto kroky nikdy nenahradí, ona je totiž důsledkem pokání! To, že jsme usvědčováni ze svých hříchů, je projevem působení Ducha svatého a výchovy nebeského Otce. Mojžíš ve své modlitbě vyznává: Kladeš si před sebe naše nepravosti a to, co skrýváme, do světla své tváře. (Ž 90,8) Jinými slovy: Když přicházíme do Boží přítomnosti, přicházíme do světla, kde jsou odhalovány naše hříchy. Když se to neděje, je otázkou, jestli skutečně přicházíme do Boží přítomnosti.
  1. Druhou podmínkou, kterou Pán u nás vyhledává, je usilovné hledání Hospodina. Boží přítomnost není pro vlažné, lhostejné a pasivní křesťany. Máme se navrátit k Hospodinu a usilovat ho poznat. Jinými slovy: Do Boží přítomnosti vstupují ti, kteří Boha usilovně hledají. Pro takový typ lidí Bůh zaslibuje odpovědi. Apoštol říká: Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají. (He 11,6) A jinde Jakub: Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očisťte ruce, hříšníci, a očisťte srdce, lidé dvojí mysli. (Jk 4,8)

Když se Boží lid v pokání navrátí k Hospodinu a bude chodit v jeho přítomnosti, Bůh zaslibuje vyléčení a obvázání jakýchkoli nemocí. Boží uzdravení přichází skrze vyléčení a obvázání. Vyléčení je okamžité uzdravení skrze nadpřirozený Boží zásah. Obvázání je uzdravení, které probíhá v určitém čase (kdyby nemocné místo bylo hned uzdraveno, proč by ho pak bylo potřeba obvazovat?). Tak to popisuje i žalmista v souvislosti s vnitřním uzdravením: Uzdravuje ty, kdo mají zlomené srdce; obvazuje jejich rány. (Ž 147,3) A jinde říká Jeremjáš: Vždyť ti přivedu uzdravení a ze tvých ran tě vyléčím, je Hospodinův výrok. (Jr 30,17)

 

Souvislost s pokáním a navrácením k Hospodinu Ozeáš ještě dále ve svém proroctví rozvádí: Když uzdravuji Izrael, je zjevena Efrajimova vina a zlo Samaří. (Oz 7,1) Jejich odvrácení uzdravím, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se od nich odvrátil. (Oz 14,5) Hospodin každého volá do své přítomnosti. Kdo nechce, toho Bůh nechá v jeho svévoli, jež však nese trpké ovoce, kterého se dotyčný nají. Dobrý Bůh svévolníky vydá jejich žádostem a neosvědčené mysli (viz Ř 1,24.28) a tím dopustí určité zlo v jejich životech. Proto je řečeno: Pojďte, navraťme se k Hospodinu, protože on rozsápal, on nás i vyléčí. Zranil, on nás i obváže. (Oz 6,1) A jinde: Nyní pohleďte, že já, já jsem to, a není Bůh mimo mě. Já nechávám zemřít a oživuji, zdeptal jsem, já i uzdravím; není, kdo by vysvobodil z mé ruky. (Dt 32,39) Touhou Boží je oživovat, uzdravovat, obvazovat a vysvobozovat!

 

Třetího dne povstáváme v Kristově vzkříšení

 

Ozeáš dále prorokuje: Po dvou dnech nás oživí, třetího dne nám dá povstat, abychom žili před ním (v jeho přítomnosti). (Oz 6,2) Důvod, proč nás Pán zachraňuje, uzdravuje a osvobozuje je, abychom žili v jeho přítomnosti! Velice touží nám prokazovat dobro a mít s námi důvěrný vztah. Boží přítomnost je odpovědí na všechny naše touhy a otázky.

 

Ježíš byl třetího dne vzkříšen z mrtvých, a tak bylo završeno jeho poslání na zemi. Sám předtím popsal Herodovi svoji službu velmi zajímavým způsobem: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu do svého cíle. (L 13,32 ČEP) Tedy třetí den je výrazem Božího slavného vítězství skrze moc vzkříšení. Bůh nás oživil a dává nám povstat skrze moc Kristova vzkříšení!

 

Zde se také nachází určité prorocké tajemství třetího dne jako třetího tisíciletí. Mojžíš říká: Vždyť tisíc let je v tvých očích jako včerejší den, který pominul, či jako noční hlídka. (Ž 90,4) Podobně i Petr: Tato jedna věc ať vám není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘. (2Pt 3,8) Vstoupili jsme do třetího tisíciletí po Kristu. Po celá dvě minulá tisíciletí Bůh oživoval svůj lid a zachraňoval hříšníky. Na různých místech v různých dobách s různou intenzitou a dobou trvání povstával jeho lid a šířil jeho Království. Bůh však chce nyní v tomto třetím dni tisíciletí pozvednout všechen svůj lid, aby povstal v jeho přítomnosti a v moci Kristova vzkříšení a stal se mocným nástrojem konečné celosvětové žně!

 

Znovu prorok vyzývá: Poznejme, usilujme poznat Hospodina! Vyjde jistě jako jitřenka, přijde k nám jako déšť, jako jarní déšť, který zavlažuje zemi. (Oz 6,3) Poznal jsi Boha? Snaž se ho poznávat stále více, v tom je náš život (viz J 17,3). On se objeví tak jistě jako svítání. (B21) Hospodin vyjde jistě a přijde jako déšť na zemi. Cesta od odpuštění k uzdravení jednotlivců má vliv na proměnu celé země. Ozeáš končí tuto kapitolu slovy: I pro tebe, Judo, je připravena žeň! (Oz 6,11) Ježíš nám říká: Hle, pravím vám: Pozvedněte své oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni. (J 4,35) Připravte se, žeň přichází…

 

Následuje přehled činností, které nám mohou pomoci vstoupit do Boží přítomnosti a zůstávat v ní:

  • učinit pokání z konkrétních hříchů (uznat a vyznat vinu) (Sk 2,38-39)
  • dát do pořádku vztahy s druhými (pokání a odpuštění) (Mt 6,14-15)
  • chodit po Božích cestách (navrátit se do Boží vůle a poslání) (Př 10,29; Sk 5,32)
  • vděčnost, chvála, uctívání (Ž 100,4)
  • rozjímání nad Božím slovem (Př 1,23; Iz 59,21)
  • naslouchání, ztišení, očekávání na Boha (Ž 65,2; Iz 30,15)
  • modlitba v jazycích (1K 14,4)
  • připomínání si jeho skutků (svědectví) (Ž 71,16-18)
  • poslech dobré hudby („soaking“ – nasávání) (2Kr 3,15)
  • rozjímání nad stopami Stvořitele v přírodě (Ř 1,20)

Vejdi skrze víru v Kristovu krev do Boží přítomnosti, měj společenství s Duchem, který vzkřísil Ježíše z mrtvých a staň se tak součástí povstávající mocné církve třetího dne!