Rozbité vztahy v církvi – problém číslo 1

Rozbité vztahy v církvi – problém číslo 1

Pete Game

 

V každém místním sboru po celém světě narazíte na nevyřešený problém rozbitých vztahů. Co způsobuje, že se naše vzájemné vztahy narušují a ničí?

 

Zde uvádím několik hlavních příčin:

 

·         Nedorozumění v souvislosti se špatnou komunikací

·         Neshody v důležitých i bezvýznamných záležitostech

·         Nesprávná očekávání

·         Nesplněné sliby

·         Spory, pýcha a sobecké ambice

·         Rozdíly v názorech (lidských i duchovních)

·         Nedostatek upřímnosti a otevřenosti

·         Neloajálnost, zrada

·         Hřích – špatné postoje, skutky a slova, které se neřeší – což otvírá dveře pro ďábla

 

Důsledky rozbitých vztahů:

 

·         Ztráta přátelství a společenství

·         Zraněný duch

·         Pocit odmítnutí a nepřijetí

·         Negativní vliv na duchovní, emocionální, a dokonce i fyzickou oblast života

·         Sebeospravedlňování svých slov a skutků

 

Pokud nebudou tyto problémy rychle vyřešeny, může se stát následující:

 

·         Vyhýbání se zainteresovaným lidem a oddělení se od nich

·         Duch rozdělení, oddělení se od rodiny, přátel a církve

·         Neodpuštění – odmítnutí – hořkost – duch kritiky a odsouzení (je snadno viditelný na ostatních, na sobě je těžké jej rozpoznat)

 

Co nás na toto téma učí Bible?

 

Mohli bychom najít mnoho souvisejících veršů, já bych se však chtěl zaměřit na to, co Ježíš učí v Matoušovi 18. kapitole. Dává nám zde dva příklady, jak obnovit a uzdravit rozbité vztahy. Přečtěme si Matouše 18:15-35:

 

„Jestliže tvůj bratr proti tobě zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Poslechne-li tě, získal jsi svého bratra. Jestliže by však neposlechl, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byl potvrzen každý výrok‘. Jestliže by je neposlechl, pověz to shromáždění, a jestliže by neposlechl ani shromáždění, ať je ti jako pohan a celník.“ „Amen, pravím vám, cokoli svážete na zemi, bude již svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude již rozvázáno v nebi. Amen, opět vám pravím: Shodnou-li se dva z vás na zemi v jakékoli věci, o niž požádají, stane se jim od mého Otce, který je v nebesích. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich.“

 

Tehdy přistoupil Petr a řekl mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“ Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ „Proto je království Nebes podobné králi, který chtěl provést vyúčtování se svými otroky. Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů. Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho jeho pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh. Onen otrok padl na zem, klaněl se mu a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost, pane, a všechno ti vrátím!‘ I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil.

 

Ale když onen otrok vyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, který mu byl dlužen sto denárů; popadl ho a začal ho škrtit, říkaje: ‚Zaplať, co mi dlužíš!‘ Jeho spoluotrok padl k jeho nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou trpělivost, a zaplatím ti.‘ On však nechtěl, ale šel a uvrhl ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.

 

Když jeho spoluotroci uviděli, co se přihodilo, velmi se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všechno, co se stalo. Tehdy si ho jeho pán zavolal a řekl mu: ‚Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil. Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘ A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, dokud mu nezaplatí celý dluh. Tak i můj nebeský Otec učiní vám, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení.“

 

Nejprve vidíme ve verších 15-20 nejlepší způsob, jak jednat, když dojde v nějakém vztahu k problému. Když vnímáš, že proti tobě někdo zhřešil, musíš za tímto člověkem OKAMŽITĚ JÍT (pokud se jedná o osobu opačného pohlaví, vezmi někoho s sebou). Ježíš nám dává velice jasné instrukce.

 

1.      Jdi za ním a pokus se váš konflikt vyřešit – prosím, všimni si, že říká JDI – nikoli zatelefonuj, zaesemeskuj, zamejluj nebo napiš dopis – a také máme jít v pokoře a hovořit v lásce.

 

2.      Pokud se vám nepodaří problém vyřešit, jdi za ním znovu, a tentokrát si s sebou vezmi dva svědky – a pokus se znovu dosáhnout smíru. Pokud se to ani tentokrát nezdaří –

 

3.      Přineste svou záležitost starším sboru. Jejich úkolem je modlit se a rozsuzovat. Musíme být připraveni přijmout jejich rozhodnutí a jednat podle něho. Jestliže ta druhá osoba neposlechne a nepřijme řešení starších, jsi svobodný a můžeš celou věc nechat v Božích rukou – avšak ubezpeč se, že jsi skutečně a z celého srdce odpustil.

 

Většina lidí však na základě výše uvedených veršů nejedná, takže se problém stále prohlubuje a šíří se na ostatní lidi, zvláště na členy rodiny, blízké přátele a církevní vedoucí. Jedním z hlavních důvodů je, že nechceme a nebo nevíme, jak v lásce konfrontovat druhé lidi, když se objeví nějaký problém.

 

Druhý příklad nalézáme v Ježíšově odpovědi na Petrovu otázku ve verši 21: „Kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší?“ Mám za to, že to, jak na ni Ježíš odpověděl, Petr určitě nečekal. Některé rukopisy tvrdí 77 krát, jiné 70 krát 7 krát, tedy 490 krát, čímž nám naznačují, že bychom měli přestat počítat a raději žít odpuštění jako životní styl. Na zdůraznění této pravdy pak Ježíš vypráví podobenství o králi a dvou otrocích.

 

Král kontroluje své účetnictví. Zjistí, že mu jeden otrok dluží 100 000 000 Kč , a chce po něm, aby mu to vrátil. Jelikož tento otrok nemůže takovou částku zaplatit, král ho pošle i jeho rodinu do vězení, dokud nebude dluh vyrovnán. Otrok prosí o smilování a více času na zaplacení, načež král mu celou dlužnou částku odpustí.

 

Když je otrok takto králem omilostněn, potká na cestě jiného otroka, jenž mu dluží 100 000 Kč, a chce po něm, aby mu dluh okamžitě splatil. Když jej jeho dlužník požádá o prodloužení lhůty splatnosti, tak namísto toho, aby se zachoval stejně, jako se k němu zachoval král, nesmiluje se nad ním, nýbrž dá jej uvrhnout do vězení, dokud nebude moci zaplatit.

 

Když se o tom všem dozví král, odvolá své odpuštění (smazání dluhu) a dá otroka uvěznit.

 

Aplikace: Co nás tento příběh učí? Ve verši 35 nám Ježíš dává jasné varování.

 

·         Král – Bůh Otec

·         První otrok s dluhem 100 000 000 Kč jsem já (dluh představuje velikost mého hříchu v Božích očích)

·         Vězení – oddělení od Boha a odsouzení za můj hřích

·         Milost – udělená králem – Ježíš za můj hřích zaplatil – vytrpěl trest

·         Zrušený dluh – odpuštění a osvobození od trestu a moci hříchu

·         Druhý otrok – člověk, jenž se proti mně prohřešil – dluh 100 000 Kč

·         První otrok – odmítl odpustit a král jej znovu uvrhl pod odsouzení

 

Varování: Ježíš použil podobenství (verš 35) a řekl, že stejně bude nebeský Otec jednat s námi, pokud „ze srdce neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení.“

 

Když budu přemýšlet o Kristově kříži a připomenu si, proč a jak zemřel (Ef 1:4-7) – Bůh sám jednal a poslal Krista, aby místo mne zemřel, a učinil jej hříchem, abych já mohl být usmířen s Bohem (2K 5:16-21), potom musím svobodně, z celého srdce, odpustit komukoli a každému vše, čím mi svým postojem, slovem nebo skutkem ublížil.

 

Jakmile z celého srdce odpustíme, může proces usmíření a obnovení vztahu začít. Vybudovat důvěru a úctu bude vyžadovat určitý čas. Existují samozřejmě i situace (např. fyzické či sexuální zneužití), kdy nebude vhodné se usmiřovat, ale stejně je nutné, abychom odpustili.

 

Akce:

 

·         Učiň rozhodnutí, že poslechneš Kristův příkaz a odpustíš každému, kdo tě zranil, urazil nebo odmítl.

 

·         Požádej Ducha svatého, aby ti ukázal, komu potřebuješ odpustit.

 

·         Nyní se modli. O každém člověku jmenovitě řekni: Rozhoduji se, že odpustím (jméno……) vše, co mi udělal. Jako Bůh odpustil mně, odpouštím i já jemu. Nebeský Otče, prosím, požehnej (jméno…….) a naplň všechny jeho potřeby.

 

·         Až odpustíš druhým, požádej Boha, aby ti odpustil, žes zůstával v neodpuštění (1J 1:5-10)

 

·         Kdykoli si v budoucnu vzpomeneš na člověka, kterému jsi odpustil, nepřipomínej si minulý problém, jenom se modli a žehnej mu.

 

Výsledek: Když budu jednat podle Božího slova a chodit v lásce ke všem lidem, otevřu tak Bohu dveře, aby mohl jednat. „Člověk, který odmítne odpustit, zboří most, přes nějž musí přejít.“